Jak očistit kovové díly a připravit je pro lak

     Na přání jsem se rozhodl uveřejnit několik rad, jak si můžu pokud možno sám připravit motorku na lak doma. Tento návod rozdělím do několika kapitol. A to na popis, jak si očistit kovové díly, další kapitolou bude, jak si vyrovnat nerovnosti a opravit různá poškození, dále pak výběr barev a poslední bude návod, jak si připravit díly na chrom a jak vyleštit hliníkové části.
     Jen upozorňuju, abyste tenhle návod braly jen jako soubor rad a né jako přesně daný postup práce. Postupů, jak na to, totiž existuje obrovské množství a já uveřejňuju jen některé z nich, které mám osobně vyzkoušené a vím bezpečně, že fungují.
     Ale už dost úvodu. Předpokládám, že máte doma motorku v předrenovačním stavu. To znamená napadenou korozí a domácím kutilem. Lak je místy oprýskaný nebo podřený. Člověk kolem toho chodí dost dlouho a pořád si říká, že s tím jednou něco udělá. Nakonec se jednoho dne naštve a rozhodne se jí zrenovovat. Ale jak?
     Zase jako vždy si musíme nejdřív objasnit, kolik chceme do renovace investovat, musíme také vědět, jestli plánujeme jen nějakou udržovací renovaci nebo opravdovou generální opravu, kterou vezmeme z gruntu. Musíme si také ujasnit, co všechno máme k dispozici a co si musíme nechat udělat.
     Vynechám popis, jak si vyvařit kovové poškozené díly, jak motorku rozebrat a další přípravné práce. Předpokládám tedy, že už máte doma jen hromadu dílů, čekající na renovaci. Zatím si vybereme jen díly, které se budou lakovat. Jsou určitě zkorodované nebo mají na sobě ještě starý lak. Tyto díly je potřeba očistit až na čistý zdravý kov. Postupů v tomto případě je zase několik. Uvedu dva nejznámější:

1. Starý lak můžeme odstranit ručně - tzn. brousit papírem, ocelovým kartáčem na vrtačce a pomocí jiných udělátorů. Tento postup má hned několik výhod, a to, že si tuto přípravu můžeme udělat sami, je finančně méně náročná a navíc si pořádně osvojíme, co která součástka je, kam patří a jak vypadá. To je způsobeno tím, že ji alespoň stokrát otočíme v ruce. Nevýhodou je ale naopak velmi zdlouhavá a úmorná práce a navíc se v takovém případě nedostaneme do všech koutů. Pokud se rozhodneme pro tento postup, je dobré takto ošetřené díly vymořit v kyselině, abychom měli jistotu, že jsou odstraněné veškeré oxidy kovu, a že nám pak nebudou pod lakem znova korodovat.

Návod na moření je tady.

2. Další možností je nechat si tyto díly opískovat. Výhodou je, že jsou kovové části opravdu perfektně očištěné a povrch je zdrsněn tak, že k němu naprosto perfektně přilne barva. Další předností je fakt, že se tyto díly už nemusí mořit. Bohužel ale tento postup má několik úskalí. Zaprvé, není to levná záležitost a za druhé, a to je daleko důležitější, musíte si dát pozor, čím se pískuje. Nechci tady dělat odbornou přednášku, ale musím to trochu vysvětlit, aby to pochopili i ti, co s pískováním nepřišli nikdy do styku. Pískování (nebo odborně tryskání) je postup povrchové úpravy, při které se ve speciální tryskací komoře pouští na materiál vzduch pod velkým tlakem, který unáší tryskací směs. Ta pak velkou rychlostí naráží na kov. Ten se postupně lidově řečeno omlátí až na čistý kov. Odstraní se veškeré nánosy špíny, laku i oxidace. Jak je ale možné, že se může pískovat třeba i sklo, když je možné čistit tryskáním tvrdý kov? Na to je jednoduchá odpověď, záleží na použití tryskacího materiálu. Existuje několik hlavních materiálů. Z toho, co jsem napsal, je patrné, že se nemůže pískovat například kostra svařená z kovových trubek stejným materiálem, jako například slabé plechy nebo nádrž. Respektive dá, ale nikdo nezaručí, že slabší plechy se nezdeformují nebo jinak nepoškodí. Pokud máte možnost, vybrat si druh tryskacího materiálu, tak na kostru zvolte hrubší kovové broky a na ostatní plechařinu jemný a pokud možno už značně opotřebovaný písek. Ten je natolik ztupen, že nepoškodí ani ten nejjemnější díl a přesto ho perfektně očistí. Ještě před tím, než si dáme díly opískovat, tak je také potřeba ochránit citlivé části, jako například závity, kluzné povrchy a jiné. Závity se zamotávají kobercovou páskou, Různé trubky, jako například krky řízení je potřeba zašpuntovat dřevem nebo ještě lépe gumou. Ta jako jediná odolává. Trubky zvenku se například nasunou do gumové hadice. Meze představivosti se nekladou.

     Jen pro zajímavost uvedu některé typy tryskací drti:
     a) hrubá železná struska (železné broky) - používá se na velké kovové díly, jako traverzy, konstrukce, a jiné. Možno jí tryskat např. rám.
     b) balotina (=skleněné kuličky) - jsou to malé skleněné kuličky, které se používají na tryskání nemagnetických kovů, nerez ocelí apod. Možno použít na hliníkové díly. Vyřazená balotina je nejlepší na slabé plechy, ale pochybuju, že by to někdo byl ochoten vyřazenou balotinou tryskat. Je to zdlouhavé. Ale udělá nejlepší povrch, který je v případě potřeby možno vyleštit i 600 papírem. Já ji použil a nemůžu si jí vynachválit.
     c) Písek (=keramický granulát) - asi nejlepší alternativa vyřazené balotiny. Možno použít na plechy. Existuje několik drsností. Pokud budete mít na výběr, berte ten nejjemnější.
Tento výčet berte jen jako orientační.
     Pokud se rozhodnete pro pískování, tak pamatujte na to, že ihned po otryskání je potřeba kovové díly nastříkat základem. Jinak hrozí, že si kov začne brát vlhkost ze vzduchu a začne korodovat. Na základ doporučuju dvousložkovou epoxidovou základní barvu. Odolává všem rozpouštědlům i benzínu a má perfektní přilnavost. Po nastříkání se krásně objeví nedostatky, které tak můžeme jednodušeji odstranit.
     Takto připravený povrch můžeme krásně vyvařit, vytmelit a vyrovnat. Pokud jste tento návod dočetli až do konce, tak gratuluji a přeji mnoho radostí při renovaci.