Každý, kdo někdy něco nechával chromovat, už zjistil,
že ceny nového chromu jsou opravdu vyské.
Není to však dáno hlavně cenou samotného pokovení,
ale samotné přpravy. Ta je totiž nejdražší. Díly pro nový chrom musí být perfektně
očištěny, vyrovnány a musí být bez škrábanců a ďolíků.
Než se definitivně rozhodneme udělat si přípavu sami,
musíme si ujasnit, jestli máme všechno potřebné nářadí. Pokud je dílů víc, může
se nám investice do nákupu přístrojů vyplatit. pokud ale potřebujeme nachromovat
jen řídítka, je lepší je rovnou zanést na chrom a na přípravu se vykašlat.
V první řadě si musíme díly, které chceme důkladně
prohlédnout, jestli se na chrom opravdu hodí. Pokud jsou už silně vyrezlé, budou
plné ďolíků, které se špatně odstraňují (musí se zastříbřit). Pokud jsou proražené a musí se vyvařit,
pak je velká prvděpodobnost, že bude už svár vidět. Proto je lepší v takovém
případě sehnat si díly jiné a v lepším stavu.
A co potřebujeme?
Spoustu brusného papíru různých drsností
Brusné houbičky několika drsností co nejjemnějších
Kyselinu na vymoření
Vapku na opláchnutí
Barvožrouta na likvidaci případných nátěrů
Leštičky
Předpokládám, že si chcete přípravu udělat, takže pokračuju.
V první řadě, pokud je na dílech ještě zbytkový
chrom, který ještě pořádně drží a nejde sloupnout, pak nám nezbude, než s přípravou
rezignovat. Musí se odstranit galvanicky. Většinou až ale chrom na dílech drží
špatně, nebo už dávno odpadl.
V první řadě je potřeba díly si pořádně očistit a
případně odrezit. proto se nejdříve důkladně odmastí v benzínu a opláchnou vapkou.
Musí být naprosto čisté. Pokud je potřeba aplikuje se barvožrout. Pokud je potřeba
(a to doporučuji i když díly vypadají v pořádku) dají se vymořit do kyseliny,
aby se odstranily oxidy kovu.
Po očištění je potřeba díly znova prohlédnout,
zda se neobjeví nějáké poškození, které je potřeba odstranit.
Pokud ne, následuje broušení a leštění. Postupujeme od největší drsnosti (300)
po nejnižší (1000 a výš). Jakmile jsme už s povrchem spokojeni, použijeme ještě
brusné houbičky, kterými celý povrch pěkně vyleštíme.
Pak už nám nezbývá, než zanést díly na pokovení. Podle návodu to vypadá jednoduše,
ale věřte, že prožijete mnoho hodin při velmi duchaplné práci s bruskou a leštičkou...
Vyleštění hliníku
Já osobně nejsem zastáncem leštění hliníku do vyskoého
lesku, protože to originálně nikdy nebylo. Chápu ale, že se to nekomu může líbit.
Pokud se hliník navíc trohu rozleští, odstraní se alespoň částečně škrábance a hliník sám je méně
náchylný na tvoření mikroprasklinek. Je proto odolnější. Proto tu tento návod
uveřejním.
Začneme zase tím, že si hliníkové části pořádně
odmastíme a očistíme. To znamená vyprat v benzínu, omýt vapkou a vymořit.
Mořit ale smíme jen v kyselině citronové. Kys. fosforečná, dusičná i chlorovodíková
dost agresivně rozpouští hliník.
Následuje hrubé srovnání povrchu. Použít můžeme například
papír hrubosti 200. Postupně broušním odstraníme většinu škrábanců (pokud nejsou
opravdu hluboké). Postupujme až k hrobosti papíru asi 1000. Pak použijme zase
brusné houbičky, které povrch krásně vyleští. Už sám povrch je v tomto okamžiku
velic pěkný. Já jsem tímto s leštěním skončil.
Pokud chceme ale vyskoký lesk, musíme si sehnat ještě
leštící pastu a dvě hrubosti flanelových kotoučů na vrtačku. Leštící (potřebujeme zelenou) pastu seženeme
buď v drogérii nebo na burzách. Nejdříve použijeme hrubší kotouč, na který naneseme
pastu. Tím pak leštíme celý povrch. Vždy, když na kotouči pasta dojde, tak naneseme
novou. Hliník v této fázi trochu ztmavne. Jakile jsme s povrchem už spokojeni,
upneme do vrtačky kotouč jemější a povrch přeleštíme už bez použití pasty.
Pokud jste měli dostatek trpělivosti, tak máte zrcadlově
leský hliník. Bohužel dost dlouho takhle nevydrží, hlavně pokud jsou vyleštěná
motorová výka. Na to se dá vyzrát tím, že se hliník zakonzervuje silikonovým olejem.
Ten je potřeba obnovovat po každém mytí nebo pokud motorka zmokne.
Doufám, že Vám tento článek pomůže a přeji hodně štěstí při renovaci.