Technika

28.5.2013

    Jak poznat, z čeho to je...



         Již v úvodu článku o odlišnostech velkých kývaček jsem slíbil, že sepíšu i článek o odlišnostech malých kývaček. Tak tedy tady jej máte. Nebudu se však zabývat sportkami na 19" kolech.


         Poprvé se malá kývačka Jawa-ČZ 125/351 a 150/352 veřejnosti představila v bouřlivém období konce roku 53 v NTM v Praze. Již dříve se však objevují různé články a náznaky o nově chystaném motocyklu ve Světech motorů. Poslední dvojčíslo roku 53 pak přináší obsáhlý článek o novém modelu. Objevují se tu fotografie jak sériového motocyklu, tak i fotografie prototypu, na kterém jsou namontována Pérácká světla, ampermetrová spínací skříňka a schránky jiného tvaru.
    Prototyp 150/352
    Prototyp Jawa-ČZ 150/352
    Jawa-ČZ 150/352
    Jawa-ČZ 150/352
         Nový motocykl dostal nově zpracovaný podvozek se zadní kyvnou vidlicí. Přední teleskopy byly opatřeny olejovými tlumiči. Ty spolu se zvýšeným zdvihem a s menšími 16" koly zajistily mnohem pohodlnější cestování oproti předchozím typům. Motocykly byly vybaveny, v té době moderně pojatou karoserii poloskútrového typu s dostatečně krytým zadním kolem.
         O co znamenal podvozek a celkové pojetí motocyklu
    velký krok kupředu, o to motocykl tratil na pohonné jednotce. Sice byl v plánu nový motor, ale díky zdržením bylo nutné v době uvedení na trh do podvozku zastavět starý osvědčený motor, v podstatě převzatý od ČZ 125/150C. Došlo pouze k několika drobným úpravám na karteru, souvisejícími s použitím celokrytého řetězu, jiného rozměru kol a vypínání motoru. Starý motor v novém podvozku byl důvod, proč se tyto motocykly začaly označovat jako tzv. "mezitypy". Jawa-ČZ 351/352 se s
    Prototyp 175/356
    Prototyp Jawa-ČZ 175/356
    několika konstrukčními změnami udržela ve výrobě do roku 1956, kdy se konečně podařilo dokončit nové motory.
         Jako pohonné jednotky byly použité jednoválcové motory o objemech 125 a 175ccm. Ačkoliv se první kývačky s novými motory od mezitypů prakticky nelišily, bylo rozhodnuto o použití nového značení. Jako 353 a 354 se již označovaly velké kývačky, proto logicky nové modely dostaly označení Jawa-ČZ 125/355 a 175/356. Tyto
    Jawa-ČZ 125/355
    Jawa-ČZ 125/355
    ČZ 175/450
    ČZ 175/450 Standard
    motocykly Národní řady byly montované až do roku 60, kdy došlo k opětovnému rozdělení Jawy a ČZ. Proto dochází v roce 60 k představení dalšího modelu, který je logickým pokračovatelem kývaček.
         Nová řada nesla označení ČZ 45x. Konkrétně šlo o motocykly ČZ 125/453, 175/450 a od roku 1961 i 250/455. Rok 61 byl průlomový. Je to vůbec poprvé od konce 2.sv.v, kdy ve Strakonicích postavili motocykl s objemem motoru nad 200ccm. Do té doby jim to direktiva zakazovala.


    Motor
         Již v úvodu jsem zmínil, že mezitypy 351 a 352 převzaly motory z ČZ 125/150C. Stejné však úplně nejsou a bez úprav je zaměnit nelze. U kývačky bylo použito celokrytu sekundárního řetězu. Proto v karteru i v pravém víku motoru byly vytvořeny
    motor ČZ 150C
    motor ČZ 150C
    motor Jawa-ČZ 150/352
    motor Jawa-ČZ 150/352
    otvory s ostrými rohy. Céčko mělo otvory s rohy zakulacenými. Další změnou bylo vypuštění zkratovacího tlačítka na pravém víku motoru, protože se nyní motor vypínal klíčkem na spínačce. Odlišné bylo logicky i sekundární kolečko, ozubené kolečko náhonu tachometru a hřídel ukazatele zařazeného stupně. To jsou však již jen dílčí detaily a jsou popsány v odlišnostech motocyklů B, T a C stejně, jako i rozdíly mezi oběma kubaturami, proto je tu nebudu dále rozebírat. Dalším bezpečným rozlišovacím znakem je číslo motoru. 351 začíná číslem 4xxxxx a 352 42xxxx
    motor Jawa-ČZ 175/356
    motor Jawa-ČZ 175/356 do roku 59
    motor Jawa-ČZ 175/356
    motor Jawa-ČZ 175/356 do roku 59
    V roce 1956 se představují nové motory, určené pro motocykly 125/355 a 175/356. Motory dostaly novou čtyřrychlostní převodovku, dynamobateriové zapalování a jednopákové ovládání motoru. Výkon vzrostl z 5 na
    5,6k u 125ky a z 6,2 na 8,2k u 150/175ky.
         Kartery motorů 355 a 356 se mezi sebou liší počtem chladících žeber. 355 má žeber 5, 356 žeber 6. Do roku 59 mají tyto motory nad karburátorem ocelový kolíček, sloužící k uchycení krytu karburátoru. V roce 59 tento kolíček mizí, protože se kryty uchycují pomocí matice přímo za karburátor. To je asi jediná modernizace, která se na motorech udála. Rozlišovacím znakem karterů pro 125ku a 175ku je výrobní číslo. Motory pro Jawy-ČZ 175/356 se začínaly číslovat od 600000, pro Jawy-ČZ 125/355 od
    motor Jawa-ČZ 175/356
    motor Jawa-ČZ 175/356 od roku 59
    900000.
         Pominu-li válec, kliku a hlavu, tak se motor řady 45x od 35x neliší prakticky ničím jiným, než rozšířenými kanály v karterech. V případě ČZ 250/455 se ale používaly na klikovém hřídeli ložiska 6305 na místo 6304 u 175/450. Proto jsou v karterech vytvořeny větší otvory. Nejbezpečnějším rozlišovacím znakem však asi zůstává číslo motoru, které u řady 45x začíná číslem typu. Tedy 453, 450 a 455. Drobnou odlišností jsou u karterů 45x také otvory pro vedení lanka spojky. U dvouvýfuku vycházelo lanko pod motorem, u jednovýfuku z přední části.
    motor motor ČZ 175/450
    motor ČZ 175/450


    Hlava válce
         Hlavu pro mezitypovou kývačku jednoduše identifikujeme podle dvou detailů. Jednak je svíčka umístěná na pravém boku pod úhlem. Druhým znakem je odlité číslo kubatury, podle kterého i hlavu 351 a 352 mezi sebou jednoduše rozlišíme.
    Odlité značení kubatury na hlavě Jawa-ČZ 351/352
    Odlité značení kubatury na hlavě Jawa-ČZ 351/352
    Hlava Jawa-ČZ 351/352
    Hlava Jawa-ČZ 351/352
    Hlava Jawa-ČZ 351/352
    Hlava Jawa-ČZ 351/352
         V roce 56 dostávají nové kývačky 355 a 356 hlavy se svíčkou umístěnou ve středu. tato první provedení hlav mají dvě vodorovná žebra. 355 má hlavu o něco málo kulatější, ale nejbezpečnější je samozřejmě zkontrolovat číslo odlitku. Spalovací prostor je půlkulatý. Hlavy nesou čísla 355-13-010 a 356-13-010.
    Hlava Jawa-ČZ 125/355 se dvěma vodorovnými žebry
    Hlava Jawa-ČZ 125/355 se dvěma vodorovnými žebry
    Hlava Jawa-ČZ 175/356 se dvěma vodorovnými žebry
    Hlava Jawa-ČZ 175/356 se dvěma vodorovnými žebry
    Hlava Jawa-ČZ 175/356 se dvěma vodorovnými žebry
    Hlava Jawa-ČZ 175/356 se dvěma vodorovnými žebry
         V první polovině roku 57 dochází k úpravě hlav na obou kubatůrách, kdy přicházejí o jedno vodorovné žebro. Zároveň se zvětšuje i plocha svislých žeber. Spalovací prostor však zůstává beze změn. Nové hlavy se značí 355-13-016 a 356-13-016.
    Starší vs. novější provedení
    Starší vs. novější provedení
    Hlava Jawa-ČZ 175/356 druhého provedení od roku 57
    Hlava Jawa-ČZ 175/356 druhého provedení od roku 57
    Hlava Jawa-ČZ 175/356 druhého provedení od roku 57
    Hlava Jawa-ČZ 175/356 druhého provedení od roku 57
    Hlava Jawa-ČZ 175/356 druhého provedení od roku 57
    Hlava Jawa-ČZ 175/356 druhého provedení od roku 57
         Kejvačky 453 a 450 dostaly hlavy stejného vnějšího obrysu, ale dochází k přepracování spalovacího prostoru, který má nyní zvonovitý tvar. Přesouvá se také umístění čísla odlitu (celkem dvakrát). Hlavy mají číslo 25-453-13-016 a 25-450-13-016.
    Hlava ČZ 175/450 prvního provedení
    Hlava ČZ 175/450 prvního provedení
    První verze umístění čísla odlitku
    První verze umístění čísla odlitku
    Druhá verze umístění čísla odlitku
    Druhá verze umístění čísla odlitku
         U provedení DeLuxe od 1.1.1963 a u Standardu od roku 66 se dává horní vzpěra motoru (pouze 175 a 250 ccm). Proto se na hlavně objevuje šteft, za který je vzpěra chycena. Mění se i čísla odlitků - 25-450-13-018.
    Hlava ČZ 175/450 druhého provedení
    Hlava ČZ 175/450 druhého provedení
    Hlava ČZ 175/450 druhého provedení
    Hlava ČZ 175/450 druhého provedení
    Hlava ČZ 175/450 druhého provedení
    Hlava ČZ 175/450 druhého provedení
         Hlava pro 250/455 má naprosto charakteristický tvar, takže asi zaměnit s jinou nejde. Existuje také ve verzi bez šteftu a se šteftem pro vzpěru.Verze bez šteftu je značena 25-455-13-016, se šteftem se nejdříve značí stejně, tedy 25-455-13-016, později dostává číslo 25-455-13-018.
    Hlava ČZ 250/455 prvého provedení
    Hlava ČZ 250/455 prvého provedení
    Hlava ČZ 250/455 prvého provedení
    Hlava ČZ 250/455 prvého provedení
    Hlava ČZ 250/455 prvého provedení
    Hlava ČZ 250/455 prvého provedení
    Hlava ČZ 250/455 druhého provedení
    Hlava ČZ 250/455 druhého provedení
    Hlava ČZ 250/455 druhého provedení
    Hlava ČZ 250/455 druhého provedení
    Hlava ČZ 250/455 druhého provedení
    Hlava ČZ 250/455 druhého provedení


    Válec
         Válec pro mezitypovou kývačku je totožný s válcem pro ČZ 125/150C. Pozná se snadno podle hladkých přírub výfuku a charakteristicky tvarovaných žeber v přední části mezi výfuky. Jediným způsobem, jak rozpoznat válec 125 od 150ccm je přeměření vrtání. 125ka má 52mm při nultém výbrusu, 150tka 57mm.
    Válec 351/352
    Válec 351/352
    Válec 351/352
    Válec 351/352
    Válec 351/352
    Válec 351/352
         Nové motory 355 a 356 dostávají válce nové. Žebro nad výfukovým kanálem je mírně zvětšeno. Příruby výfuku mají závit. Válec pro 125 a 175 se pozná podle vrtání. 125ka má vrtání 52mm, 175 pak 58mm
    Válec 125/355
    Válec 125/355
    Válec 175/356
    Válec 175/356
    Válec 175/356
    Válec 175/356
         Kývačky 45x dostávají jednovýfukový válec, který ihned bez problému poznáte podle přerušených žeber po stranách válce. Válec 125 a 175 odlišíte podle vrtání (52/58mm), válec pro 250tku dostává trochu jiný tvar chladících žeber nad výfukem, takže se dá poznat i bez měření vrtání, které by mělo být 66mm.
    Válec 175/450
    Válec 175/450
    Válec 175/450
    Válec 175/450
    Válec 175/450
    Válec 175/450
    Válec 250/455
    Válec 250/455
    Válec 250/455
    Válec 250/455
    Válec 250/455
    Válec 250/455
         Zde je třeba upozornit na jednu drobnost. Z počátku výroby motocyklů řady 45x mají válce ještě v místě oken přepouštěcích kanálů příčku po vzoru dvouvýfuků. Velice brzy o ni přicházejí.
    Válec 175/450 staršího provedení
    Válec 175/450 staršího provedení
         Je také potřeba upozornit i na to, že existují dvě verze válců pro ČZ 250/455. U staršího provedení nejsou vidět svorníky válce. U novějšího provedení jsou svorníky kryty. Obě verze však mají přerušená chladicí žebra. Možná se setkáte i s válce, který žebra přerušená nemá. V tomto případě jde o válce pro ČZ 485.
    Válec 250/455 staršího provedení
    Válec 250/455 staršího provedení
    Válec 250/455 staršího provedení
    Válec 250/455 staršího provedení
    Válec 250/455 staršího provedení
    Válec 250/455 staršího provedení
    Válec 250/455 novějšího provedení
    Válec 250/455 novějšího provedení
    Válec 250/455 novějšího provedení
    Válec 250/455 novějšího provedení
    Válec 250/455 novějšího provedení
    Válec 250/455 novějšího provedení


    Karburátor


         Mezitypové kývačky podědily karburátor po modelu C. Na motor se montuje karburátor Jikov 2918HC, vybavený vzduchovou přívěrou pro jednodušší spouštění studeného motoru. Karburátor byl totožný pro obě kubatury. Odlišoval se jen velikostí použité hlavní trysky.
    Karburátor Jikov 2918HC
    Karburátor Jikov 2918HC
         S příchodem nových modelů dvouvýfukových kývaček v roce 56 se začínají používat nové třmenové karburátory řady TŘ. Jsou obdobou karburátorů, používaných na velkých kývačkách. Konkrétně se jedná o Jikov 2920TŘ (355) a 2924TŘ (356).
         Dají se jednoduše rozeznat podle charakteristického tvaru víčka šoupátkové komory, upevněním k motoru pomocí samostané příruby a samostatnou plovákovou komorou.
    Karburátor Jikov řady TŘ
    Karburátor Jikov řady TŘ
     
    Samostatná příruba k upevnění na motor
    Samostatná příruba k upevnění na motor
    Jikov 2920TŘ pro Jawu-ČZ 125/355
    Jikov 2920TŘ pro Jawu-ČZ 125/355
         V roce 58 dochází k první modernizaci. Třmenové karburátory se nahrazují za první generaci monoblokových Jikovů řady M. U 355ky došlo ke zvětšení difuzoru o dva milimetry. Konkrétně se jedná o Jikov 2922M (355) a 2924M (356).
         Snadno se identifikují podle hranaté plovákové komory. Označují se jako monobloky z toho důvodu, že se jedná o jediný odlitek zinkové slitiny. Odpadnutím spoje plovákové a šoupátkové komory se eliminovalo místo nejčastějšího úniku paliva.
    Odstraněním upevnění třmenem na přírubu motoru se odstranilo místo možného sání falešného vzduchu.
         Dalším zlepšením bylo u tohoto karburátoru vsazení izolační vložky mezi karburátor a motor. Díky tomu se karburátor tolik
    Monoblokový Jikov řady M
    Monoblokový Jikov řady M
    Filtr nepochází z Jawy-ČZ
    Filtr nepochází z Jawy-ČZ
    neohříval od horkých karterů a zlepšilo se plnění.
         Na přelonu let 59 a 60 se monoloky řady M nahrazují za nové provedení. Jedná se o Jikovy 2922SB (355) a 2924SB (356). Tyto karburátory disponují všemi výhodami předchozího provedení, ale oproti nim získávají zlepšení v podobě válcové plovákové komory, která je výhodnější z hlediska hmotnosti, množství použitého materiálu a v neposlení řadě také zaměnitelnosti se staršími třmenovými karburátory. Tyto karburátory lze také na první pohled identifikovat podle umístění hlavní trysky takřka vodorovně
    Monoblokový Jikov řady SB
    Monoblokový Jikov řady SB
    mezi plovákovou a šoupátkovou komorou. Toto provedení karburátoru zůstává v montáži až do konce výroby dvouvýfukových modelů.
         Jednovýfukové modely karburátory SB z počátku výroby přebírají. V roce 61, kdy se začíná vyrábět i dvěstěpadesátka 455, dostávají ČZety karburátory řady SBD. Hlavní odlišností je umístění hlavní trysky zespoda šoupátkové komory. Konkrétně se jedná
    Monoblokový Jikov řady SBD
    Monoblokový Jikov řady SBD
    Monoblokový Jikov řady SBD
    Monoblokový Jikov řady SBD
    o Jikovy 2922SBD (453), 2924SBD (450) a 2926SBD (455).
         Jedná se jen o zkrácený výčet použitých karburátorů. Pro další fotografie a konkrétní značení odkazuji do tabulky karburátorů, která je na tomto webu již celkem obsáhle zpracovaná. Všechny karburátory jsou plně zaměnitelné, pouze musíme mít na paměti, že modely TŘ mají širokou samostatnou přírubu, takže mezi ní a motorem není vložená izolační destička.


    Čistič vzduchu
         Mezitypové kývačky nasávaly vzduch do motoru přes vlhčený drátěnkový filtr, umístěný přímo v krytu karburátoru.
         Nové modely 355 a 356 dostávají v roce 56 drátěnkový filtr přímo na karburátor podobně, jako Jawa. Ale filtr NENÍ stejný s Jawou. Oproti ní nemá konec zkosený, ale je rovný. Navíc na otočné přívěře vzduchu je upevněná jedna páčka, která prochází krytem karburátoru. Jawa má dvě páčky, umístěné proti sobě a nevyčnívají z obrysu filtru sání.
    Filtr sání v krytu karurátoru Jawa-ČZ 351/352
    Filtr sání v krytu karurátoru Jawa-ČZ 351/352
    Filtr sání malá kývačka
    Filtr sání malá kývačka
    Filtr sání malá kývačka
    Filtr sání malá kývačka
    Filtr sání velká kývačka
    Filtr sání velká kývačka

         Dle dobové literatury dochází od 1.1.58 k montáži filtrboxu. Podle množství dochovaných motocyklů však zřejmě ke skutečné montáži dochází až o pár týdnů později. Nicméně pravdou zůstává, že již v polovině roku 58 mají všechny malé kývačky uzavřené sání filtrboxem, ve kterém byl vzduch čištěný vlhčeným drátěnkovým filtrem. Podle použitého pigmentu v plastu filtrboxu existuje celá paleta barev.
    Filtrbox 355/356 prvního provedení
    Filtrbox 355/356 prvního provedení
    Filtrbox 355/356 prvního provedení
    Filtrbox 355/356 prvního provedení
    Filtrbox 355/356 prvního provedení
    Filtrbox 355/356 prvního provedení
    Filtrbox 355/356 prvního provedení
    Filtrbox 355/356 prvního provedení
    Filtrbox 355/356 druhého provedení
    Filtrbox 355/356 druhého provedení

         Filtrbox s drátěnkovým filtrem existuje ve dvojím provedení. Starší drátěnka má tvar disku. Později se monuje drátěnka válcového tvaru, kterou lze zaměnit klasickým skládaným papírovým filtrem z posledního provedení filtrboxu.
    Drátěnkový filtr 355/356 druhého provedení
    Drátěnkový filtr 355/356 druhého provedení
    Drátěnkový filtr 355/356 druhého provedení
    Drátěnkový filtr 355/356 druhého provedení

         Na přelomu let 58/59 se upuští od drátěnkového filtru, protože byl náročný na údržbu. Měl se čistit každých 3000km. Drátěnka se nahrazuje papírovým skládaným filtrem, který čistil vzduch podstatně lépe. Navíc byl bezúdržbový. Samotný filtrbox vypadá z venku stejně, jako předchozí provedení, ale stejný není. Záměnný, jako celek, samozřejmě je.
    Filtrbox 355/356 druhého provedení
    Filtrbox 355/356 druhého provedení
    Filtrbox 355/356 druhého provedení
    Filtrbox 355/356 druhého provedení
    Filtrbox 355/356 druhého provedení
    Filtrbox 355/356 druhého provedení
         Tento filtrbox přebírají v roce 60 kývačky 45x bez jakýchkoliv úprav.


    Guma sání
    Guma sání prvního provedení
    Guma sání prvního provedení
         Guma sání se vkládá mezi karburátor a filtrbox. Proto ji nenajdete na kývačkách s otevřeným sáním. Z počátku se dává guma sání, ve které je integrovaná klapka sání. Ovládací páčka je vyvedená skrze kryt karburátoru směrem vzhůru. Pokud se nepletu, tak v replice se nedělá. Proto pokud byla poškozená, nahrazovala se jinou gumou. Často se proto na motocyklech nedochovala.
    Guma sání prvního provedení
    Guma sání prvního provedení
    Guma sání prvního provedení
    Guma sání prvního provedení
    Guma sání prvního provedení
    Guma sání prvního provedení
         Na přelomu let 59/60 se začíná dávat guma bez klapky, protože v případě filtrboxu s papírovým filtrem již není potřeba. Pro start studeného motoru stačí jen karburátor vydatně přeplavit.
         Tuto gumu pak převezmou i kývačky 45x.
    Guma sání druhého provedení
    Guma sání druhého provedení


    Kryty karburátoru
         Mezitypové kývačky měly karbutátor krytý hliníkovým víčkem s drátěnkovým filtrem. Kryt je stejný, jako u ČZety 125/150C. Na motoru drží pomocí dvou šroubů M6. Nelze si jej poplést s žádným jiným krytem, takže dalšího popisu, dle mého názoru, není třeba.
         Nové motory samozřejmě dostávají kryty nové. Od počátku výroby se osazuje třmenový karburátor řady TŘ. Konkrétně Jikov 2924TŘ u 175/356 a 2920TŘ u 125/355. Pro ty byl určený kryt karburátoru "s kapkou", který na motoru přidržovaly celkem čtyři pérové proužky. V zadní
    Kryt karurátoru Jawa-ČZ 351/352
    Kryt karurátoru Jawa-ČZ 351/352
    části pak byla vyříznuta drážka, kterou se mohla uzavírat přívěra vzduchu na drátěnkovém filtru sání. V montáži se udrží až do roku 59. Číslo odlitku je 355-11-020
    Kryt karburátoru prvního provedení 56-59
    Kryt karburátoru prvního provedení 56-59
    Kryt karburátoru prvního provedení 56-59
    Kryt karburátoru prvního provedení 56-59
    Kryt karburátoru prvního provedení 56-59
    Kryt karburátoru prvního provedení 56-59
         V roce 58 se třmenové karburátory nahrazují monobloky řady M. Kryt, pro ně určený, přichází o kapku. Dá se jednoduše poznat podle dvou ovorů (hadička a přeplavovací kolík) za sebou po směru jízdy. Mizí i přídržné pérové pásky a na přední straně očko pro kolíček, držící v karterech. To proto, protože víko na motoru od nynějška drží matice, šroubovaná na šoupátkovou komoru karburátoru. Drážka pro ovládání klapky pro otevřené sání tam nadále zůstává pro zpětnou kompatibilitu dílů. V drážce je na první pohled postřehnutelný vyvrtaný větší otvor. Ten je tam kvůli páčce, ovládající přívěru vzduchu mezi karburátorem a fitrboxem. Motory již mají uzavřené sání. Číslo odlitku je 355-11-023.
    Kryt karburátoru druhého provedení 58-59
    Kryt karburátoru druhého provedení 58-59
    Kryt karburátoru druhého provedení 58-59
    Kryt karburátoru druhého provedení 58-59
    Šroubovací přídržné matice
    Šroubovací přídržné matice
    Kryt karburátoru třetího provedení 59-60
    Kryt karburátoru třetího provedení 59-60
    Kryt karburátoru třetího provedení 59-60
    Kryt karburátoru třetího provedení 59-60
    V roce 59 přichází kryt o ploutvičku na hřbetu za válcem motoru, kterou předchozí provedení podědio po prvním krytu. Ostatní zůstává nezměněno. Číslo odlitku se mění na 355-11-025.
         Těsně před ukončením výroby dvouvýfukových kývaček v roce 1960 se začínají montovat monoblokové karburátory řady SB. Kryt poznáme jeddnoduše podle vejčitého otvoru, který vznikl propojením dvou otvorů pro hadičku a přeplavovací kolík. V krytu je stále provedena drážka pro filtr otevřeného sání, byť se již dobré dva roky nemontuje. Osazuje se i na první modely jednovýfukových kývaček 45x. V montáži je do cca poloviny roku 61. Číslo odlitku je 355-11-225.
    Kryt karburátoru čtvrtého provedení 60-61
    Kryt karburátoru čtvrtého provedení 60-61
    Kryt karburátoru čtvrtého provedení 60-61
    Kryt karburátoru čtvrtého provedení 60-61
    Kryt karburátoru čtvrtého provedení 60-61
    Kryt karburátoru čtvrtého provedení 60-61
         Mezi léty 61 a 62 se upouští od drážky pro otevřené sání. V krytu tak zůstává navrtaný jen otvor. Číslo odlitku je stejné - 355-11-225.
    Kryt karburátoru pátého provedení 61-62
    Kryt karburátoru pátého provedení 61-62
    Kryt karburátoru pátého provedení 61-62
    Kryt karburátoru pátého provedení 61-62
    Kryt karburátoru pátého provedení 61-62
    Kryt karburátoru pátého provedení 61-62
         V roce 62 kryt karburátoru přichází již i o otvor, protože páčka pro přívěru vzduchu se již dávno nepoužívá. Pouze zůstává z vnitřní strany pro otvor odlitý náznak. V této podobě pak kryt vydrží až do konce výroby beze změny. Číslo odlitku se nemění - 355-11-225.
    Kryt karburátoru šestého provedení od r. 62
    Kryt karburátoru šestého provedení od r. 62
    Kryt karburátoru šestého provedení od r. 62
    Kryt karburátoru šestého provedení od r. 62
    Kryt karburátoru šestého provedení od r. 62
    Kryt karburátoru šestého provedení od r. 62


    Víka motoru
    Logo na víku motoru mezitypu
    Logo na víku motoru mezitypu
         Kývačky 351 a 352 mají víka podobná Céčkovým. Levé - spojkové je stejné s Céčkovým. Ma na sobě odlité logo ČZ. Na spodní straně najdeme vypouštěcí šroub oleje. Ale upozorním na to, že se velice podobá spojkovému víku motoru ČZ 125T. To má ovšem na horní hraně i olejovou zátku. Ta je u motoru C, resp 351/352 umístěna pod víkem karburátoru.
    Spojkové víko mezityp
    Spojkové víko mezityp
    Spojkové víko mezityp
    Spojkové víko mezityp
    Spojkové víko ČZ 125T
    Spojkové víko ČZ 125T
    Pravé víko motoru mezitypu
    Pravé víko motoru mezitypu
    Pravé víko motoru mezitypu
    Pravé víko motoru mezitypu

         Pravé víko ztrácí oproti Céčku zkratovací tlačítko. Ze zadní strany je upevněný náhon tachometru. Výřez kolem sekundáru má hranaté rohy.
         Víka motoru pro kývačky 355 a 356 si také splést nemůžeme. Mají velice charakteristický tvar. Ale i tu je několik zajímavých drobností.
         Levé olejové víko na první pohled poznáme podle charakteristického vybrání kolem startovací hřídele. Toto víko ale existuje ve dvou modifikacích. Starší, montované od roku 56, poznáme podle zalisovaného bronzového pouzdra s osazením pro startovací páku. Víko se značí číslem 355-11-012. V roce 58 se od montáže tohoto pouzdra s osazením upouští a do víka se lisuje pouzdro válcové bez osazení. Víko se označuje, jako 355-11-014. Obě modifikace jsou samozřejmě plnně záměnné.
    Spojkové víko 365/356 prvního provedení
    Spojkové víko 365/356 prvního provedení
    Spojkové víko 365/356 prvního provedení
    Spojkové víko 365/356 prvního provedení
    Spojkové víko 365/356 druhého provedení
    Spojkové víko 365/356 druhého provedení
         Pravé víko motoru si poplést také nelze. Na první pohled jej poznáme podle věnce v zadní části. Je tam pro vedení krytu řetězu. Nese označení 355-11-031. Existuje ve dvou provedeních. Starší je v montáži jen z počátku výroby v roce 56. Ještě v témže roce dochází k pozměnění tvaru odlitku. Zřejmě došlo k modifikaci modelu ve slévárně. Značení na víku se přesunuje, ale číslo dílu se nemění.
    Pravé víko 355/356
    Pravé víko 355/356
    Pravé víko 355/356
    Pravé víko 355/356
    Pravé víko 355/356
    Pravé víko 355/356
         Tyto víka motoru přebírají i kývačky 45x. Upouští se však od drážky pro lanko spojky. Montují se až do poloviny roku 62. Zhruba v polovině roku 62 se na víkách začínají objevovat loga ČZ.
    Levé víko ČZ 45x druhého prvedení od roku 62
    Levé víko ČZ 45x druhého prvedení od roku 62
    Pravé víko ČZ 45x druhého prvedení od roku 62
    Pravé víko ČZ 45x druhého prvedení od roku 62


    Zapalování
         Mezitypové kývačky podědily po Céčku magnetoelektrické zapalování. To má tu obrovskou výhodu, že nepotřebuje baterii k chodu motoru. Světelný okruh je na zapalovacím naprosto nezávislý. Je kopií zapalování Bosch, které se montovalo již na předválečné Čezety. Výkon je 25W při 3000 ot. Selénový usměrňovač a tlumivka je na motocyklu pouze pro dobíjení baterie. Zapalování je velice podobné zapalování ČZ 125T. Odlišnosti jsou popsány již v článku o ČZtách BTC, proto to tu nebudu dále rozebírat. Oproti céčkovému je kondenzátor přesunutý do spínačky v nádrži.
    Kotva zapalování 125/150C, resp. 351/352
    Kotva zapalování 125/150C, resp. 351/352
    Kotva zapalování 125/150C, resp. 351/352
    Kotva zapalování 125/150C, resp. 351/352
    Rotor
    Rotor
         Nové kývačky dostávají v roce 56 dynamobateriové zapalování. Toto zapalování je zcela závislé na baterii, bez ní lze motocykl nouzově nastartovat pouze roztlačením. Výkon dynama je 40W, takže se zvyšuje i energetická rezerva, která je využita pro dobíjecí okruh. Regulátor dobíjení je umístěný přímo na statoru dynama. Kostřený je kladný pól baterie.
         Během roku 57 dochází k unifikaci dílů s velkou kývačkou a výkon dynama narůstá na 45W.
    45W dynamo od roku 56
    45W dynamo od roku 56
         Toto zapalování samozřejmě převezmou i kývačky 45x v roce 60, ale kostří se tentokrát záporný pól baterie.
    Dynamo 6V/40W 1956
    Dynamo 6V/40W 1956
    Dynamo 6V/45W 1959
    Dynamo 6V/45W 1959


    Spouštění motoru a řazení
         Pro spouštění motoru a řazení rychlostí u kývaček 351 a 352 byl motory vybaveny dvěma pákami motoru. Řadicí a startovací segmenty tak byly na sobě nezávislé. Startovací segment má původ až u ČZ 125T, proto se mu také dosti podobá.
    Porovnané spouštěcí segmenty
    Porovnané spouštěcí segmenty
    Řadící segment 351 a 352
    Řadící segment 351 a 352
    Řadící segment 351 a 352
    Řadící segment 351 a 352
         U kývačky 355/356 dochází ke spojení startovacího a řadicího hřídele do jednoho. Byl to originální patent Jawy, jako reakce na patentní nároky firmy DKW, která si již dříve nechala zaregistrovat nápad mít startovací a řadicí hřídele na jednom výstupu z motoru. Systém startování a řazení se proto velmi podobá velkým kývačkám. Hřídel je ale kratší a držák starteru je uchycen čtyřmi šrouby, narozdíl od Jawy se třemi.
    Spouštěcí segment 355/356
    Spouštěcí segment 355/356
    Spouštěcí segment 355/356
    Spouštěcí segment 355/356
    Spouštěcí segment 355/356
    Spouštěcí segment 355/356
         Startovací segment kývačky 45x je stejný rozměrově, má stejný počet zubů i modul, ale samotný segment není uchycený v držáku, ale je pouze volně nasunut na hřídeli.
    Spouštěcí segment 45x
    Spouštěcí segment 45x
    Spouštěcí segment 45x
    Spouštěcí segment 45x
         Řadící kulisa, resp. její držák, se mezi 35x a 45x odlišuje, ale záměnné navzájem jsou.
    Řazení
    Řazení
    Řazení
    Řazení


    Páky motoru
         Mezitypové kývačky měly dvoupákový motor. Tedy samostatnou páku pro startování a pro řazení. Na kývačkách byly obě páky dvojí povrchové úpravy. Záleželo, zda kývačka byla v provedení lidovka, či klasika. Jednak se jednalo o klasické chromování a pak něco, co se v katalozích ND označuje, jako "smalt". Povrch je výrazně hrubší a kovově šedý. Nevím přesně, o co se jedná.
    Řadička mezityp chrom
    Řadička mezityp chrom
    Startpáka mezityp chrom
    Startpáka mezityp chrom
    Startpáka mezityp smalt
    Startpáka mezityp smalt
         Kývačky 355/356 dostávají jednu páku motoru. Je chromovaná a stahovací šroub je před tisícihranem.
         Čezety 45x dostávají páku podobnou. Existuje v lesklé chromové verzi a v matném chromu. Šroub se přesunuje za tisícihran.
    Porovnané jednopáky 35x a 45x
    Porovnané jednopáky 35x a 45x
    Porovnané jednopáky 35x a 45x
    Porovnané jednopáky 35x a 45x


    Spojka
         Kývačky 351 a 352 byly vybaveny lamelovou spojkou v olejové lázni. Třecí lamely byly vytvořeny z nespalitelného kompozitu, který zaručoval skutečně dlouhou životnost. Mnohé motocykly mají ještě i dnes původní lamely, které ještě nejsou na konci životnosti. Kovové lamely byly unášené pomocí středového unašeče se šesti čepy. Horní přítlačná lamela byla uchycena pomocí šesti maticemi M6.
    Spojka Jawa-ČZ 351/352
    Spojka Jawa-ČZ 351/352
    Spojka Jawa-ČZ 351/352
    Spojka Jawa-ČZ 351/352
    Spojka Jawa-ČZ 351/352
    Spojka Jawa-ČZ 351/352
    .
         Nové modely 355/356 dostávají spojku podobné konstrukce velkých kývaček. Jsou vybavené poloautomatyckým vypínáním. Lamely dostávají jako třecí obložení korek. Kovové lamely jsou unášeny pomocí vnitřního spojkového koše. Čili kovové lamely mají vnitřní ozubení. Horní přítlačná deska je uchycena třemi pojišťovacími kolíčky. Vnější spojkový koš existuje ve dvou provedeních, lišících se pouze technologií výroby. Oba koše jsou navzájem záměnné. Novější provedení se objevuje nejspíše v roce 58. Viz fotografie.
         Toto druhé provedení spojkového koše a celý zbytek spojky pak přebírají beze změn i kývačky 45x.
    Spojkový koš 355/356 staršího provedení do roku 58
    Spojkový koš 355/356 staršího provedení do roku 58
    Spojkový koš 355/356 novějšího provedení od roku 58
    Spojkový koš 355/356 novějšího provedení od roku 58
    Spojka Jawa-ČZ 35x a ČZ 45x
    Spojka Jawa-ČZ 35x a ČZ 45x
    Spojka Jawa-ČZ 35x a ČZ 45x
    Spojka Jawa-ČZ 35x a ČZ 45x
    Spojka Jawa-ČZ 35x a ČZ 45x
    Spojka Jawa-ČZ 35x a ČZ 45x


    Kryt náhonu tachometru

         Kryt náhonu tachonetru existuje ve dvou provedeních, proto si na něj musíme také dát pozor.
         Starší provedení je složeno ze dvou dílů, kdy horní část přidržuje plechová objímka. V montáži je s největší pravděpodobností až do počátku roku 58.
         Pak dochází ke zjednodušení, kdy kryt náhonu už tvoří jen jeden plechový díl s očky na šroub na obou koncích.
    Kryt náhonu staršího provedení
    Kryt náhonu staršího provedení
    Kryt náhonu novějšího provedení
    Kryt náhonu novějšího provedení
    Kryt náhonu novějšího provedení
    Kryt náhonu novějšího provedení
    Kryt náhonu staršího provedení
    Kryt náhonu staršího provedení


    Upevnění kolen výfuků
         Na mezitypové kývačky se kolena výfuků upevňovaly pomocí žebrovaných objímek. Ty byly vyrobeny z litého železa. Staženy byly pomocí šroubu M6.
         U nových typů 355 a 356 dochází k přepracování systému upevnění kolen na válci. Systém je stejný, jako u velkých kývaček. Tedy kolena jsou k válci přišroubovány pomocí žebrovaných hliníkových matic. Ty jsou narozdíl od matic pro velkou kývačku menší. Kolena u velké mají totiž průměr 40mm, u malé jen 30mm.
    Objímka kolena výfuku Jawa-ČZ 351/352
    Objímka kolena výfuku Jawa-ČZ 351/352
    Matice výfuku Jawa-ČZ 355/356
    Matice výfuku Jawa-ČZ 355/356
         U jednovýfukových typů 45x se výfuky upevňují k válci pomocí jednoho šroubu M8. Detailní popis najdete v odstavci o výfukových kolenách.


    Kolena výfuků


         Kolena mezitypových kývaček poznáme poměrně snadno. V předešlém odstavci jste se dověděli že kolena se k válci upevňovala pomocí stahovacích objímek. Proto jsou konce kolen u válce rozříznuté, aby se pomocí objímek mohly stáhnout. Druhý konec má rozšířený průměr, aby bylo možné nasadit tlumiče výfuků. Obě kubatury mají kolena stejná.
    Kolena výfuku Jawa-ČZ 351/352
    Kolena výfuku Jawa-ČZ 351/352
         Nové modely 355 a 356 dostávají kolena nového provedení. Jsou po celé délce stejného průměru. Pro upevnění na válci šroubovací maticí jsou na předním konci vytvořené příruby. Kolena mezi kubaturami se liší, avšak jsou stejná jak pro rybiny, tak i pro doutníky.
    Kolena výfuku Jawa-ČZ 355/356
    Kolena výfuku Jawa-ČZ 355/356
    Kolena výfuku Jawa-ČZ 355/356
    Kolena výfuku Jawa-ČZ 355/356
         Kolena pro 355 a 356 máte porovnány na fotografiích dole. Válce 125/355 mají výfukové svody ve válci provedeny pod jiným úhlem, než válec 175/356. Proto musí mít kolena jinak natvarované. Průměry jsou však totožné.
    Porovnání kolen výfuku Jawa-ČZ 355/356
    Porovnání kolen výfuku Jawa-ČZ 355/356
    Porovnání kolen výfuku Jawa-ČZ 355/356
    Porovnání kolen výfuku Jawa-ČZ 355/356
    Porovnání kolen výfuku Jawa-ČZ 355/356
    Porovnání kolen výfuku Jawa-ČZ 355/356
         Jednovýfukové typy 45x mají logicky jen jedno výfukové koleno. Mezi kubatůrami se samozřejmě liší. Mají jiný tvar, avšak průměr je stejný. Upevňují se k válci pomocí jednoho šroubu M8. Do roku 1962 je na kolenu přivařený úchyt pro šroub ve tvaru L. Od roku 1962 je úchyt sofistikovanější. Má tvar trubičky.
    Koleno 45x
    Koleno 45x
    Koleno 45x do roku 1962
    Koleno 45x do roku 1962
    Koleno 45x od roku 1962
    Koleno 45x od roku 1962


    Tlumiče výfuků
         Mezitypové kývačky byly vybavovány rybinovými tlumiči výfuku. Jsou stejné konstrukce, jako na velké kývačce, proto je velice snadné si je mezi sebou poplést. Ideální je, pokud si je můžeme přeměřit. Ihned budemě vědět, na čem jsme, pokud změříme
    Tlumiče výfuků Jawa-ČZ 351/352/355/356 do konce roku 57
    Tlumiče výfuků Jawa-ČZ 351/352/355/356 do konce roku 57
    Tlumiče výfuků Jawa-ČZ 351/352
    Tlumiče výfuků Jawa-ČZ 351/352
    vstupní otvor, který činí 30mm. Dále je možné rozpoznat tlumiče malé kývačky podle tvaru křivky zadní hrany ocasu rybiny, která má jiné tvarování. Velká má rybiny zakončené jakoby rovně, zatímco malá má zakončení spíše do oblouku.
         Nové dvouvýfukové kývačky dostávají v roce 56 stejné tlumiče, jako mezitypy. Montují se až do konce roku 1957. Jsou totožné pro všechny kubatury.
         Od 1. ledna 1958 se začínají montovat tlumiče doutníkového tvaru. Na první pohled je od doutníků velké kývačky rozeznáme podle odpojitelné koncovky. Velká je má z jednoho celku. U malé kývačky se nejedná o nově konstruované tlumiče. Pouze došlo k výměně
    Doutníkové tlumiče výfuků Jawa-ČZ 355/356 prvního provedení
    Doutníkové tlumiče výfuků Jawa-ČZ 355/356 prvního provedení
    Doutníkové tlumiče výfuků Jawa-ČZ 355/356 prvního provedení
    Doutníkové tlumiče výfuků Jawa-ČZ 355/356 prvního provedení
    oné koncovky rybinového tvaru. Proto je možná vzájemná záměna koncovek.
         Z počátku jsou doutníky s největší pravděpodobností pouze "modernizované" rybiny, protože celý tlumič má, stejně jako rybiny, nízké švy po obvodu tlumiče.
    Doutníkové tlumiče výfuků Jawa-ČZ 355/356 druhého provedení
    Doutníkové tlumiče výfuků Jawa-ČZ 355/356 druhého provedení
         Již koncem roku 58 se mění design tlumičů. Ty dostávají mohutnější lem. Vnitřní uspořádání se nemění. V tomto provedení zůstávají až do ukončení výroby dvouvýfukových modelů beze změn.
         Nové jednovýfukové modely dostávají tlumič doutníkového tvaru.
    Doutníkové tlumiče výfuků Jawa-ČZ 355/356 druhého provedení
    Doutníkové tlumiče výfuků Jawa-ČZ 355/356 druhého provedení
    Je oproti starším typům mohutnější, tvarově jde o dva kužely. Vnitřní uspořádání je také přepracováno. Šev se opět zmenšuje a oba držáky jsou šroubovací. Starší typy je měly napevno. Systém odpojitelné koncovky zůstává zachován. Díky ní lze tlumič
    Doutníkové tlumiče výfuků ČZ 45x
    Doutníkové tlumiče výfuků ČZ 45x
    Odpojitelná koncovka
    Odpojitelná koncovka
    ihned identifikovat. Tlumič je totožný pro všechny kubatury.


    Rám
         Vývoj u rámu byl dosti podobný vývoji u velké kývačky. Rám pro malou kývačku vždy bezpečně poznáme od rámu pro velkou podle předních úchytů motoru. Ty jsou k rámu přivařeny. Velká je má upevněny šrouby. Další odlišností je umístění držáku hustilky, která byla ve své době součástí povinné výbavy. Malá kývačka ji má umístěnou na jeklu pod nádrží. U velké najdete pumpičku pod sedlem.
         První mezitypové motocykly 351 a 352 dostaly rámy svařené z trubek obdélníkového průřezu. Tyto nejstarší rámy poznáme podle několika odlišností. V zadní partii, v místě, kde se rám rozvidluje kolem zadního blatníku byl vytvořený otvor pro umístění gumové kontaktnice zadního světla. Vzpěry kastlíků byly navařeny vodorovně a neměly vzpěry. Držáky výfuků neměly otvory. Tyto rámy měly zadní kyvnou vidlici podobnou kyvné vidlicí velkých kývaček. Jelikož motory 351 a 352 měly indukční cívku přímo v motoru, nepotřebovaly žádnou externí, schovanou pod nádrží. Proto nemá rám navrtaný žádný otvor pro upevnění cívky nad motorem. Poslední odlišností jsou držáky motoru. Oproti pozdějším rámům pro 355 a 356 jsou na první pohled užší. To proto, že motory 351/352 měly montážní otvory mnohem blíže u sebe. Proto nejsou rámy mezitypů a 355/356 záměnné!
    Rám malé kývačky
    Rám malé kývačky
    Rám Jawa-ČZ 351/352 prvního provedení
    Rám Jawa-ČZ 351/351 prvního provedení
    Držáky kastlíků
    Držáky kastlíků
    Rám Jawa-ČZ 351/352 druhého provedení
    Rám Jawa-ČZ 351/352 druhého provedení
    Rám Jawa-ČZ 351/352 druhého provedení
    Rám Jawa-ČZ 351/352 druhého provedení
         Zajímavé je, že se souběžně objevuje i rám, stejný s první verzí, u kterého je však v pravém držáku výfuků otvor. Nelevo není. Obě provedení rámů jsou zdokumentovány na prvních seriích půlbubnových motocyklů v roce 54 (do výr. čísel 600).

         V roce 55 dochází k další modifikaci rámu. Držák nářaďového kastlíku dostává podpěru. Jednalo se zřejmě o úpravu na žádost zákazníků, protože docházelo v tomto místě k defektům. Otvory v držácích výfuků jsou nyní již standardem. Rám má stále otvor pro kontaktnici a zadní vidlici, tvarově podobnou kývačkám 353/354.
    Rám Jawa-ČZ 351/352 druhého provedení
    Rám Jawa-ČZ 351/352 druhého provedení
    Rám Jawa-ČZ 355/356 prvního provedení
    Rám Jawa-ČZ 355/356 prvního provedení
    Rám Jawa-ČZ 355/356 prvního provedení
    Rám Jawa-ČZ 355/356 prvního provedení
    Držáky kastlíků
    Držáky kastlíků
         V roce 56 se představily nové motocykly 125/355 a 175/356. Rámy byly stejné konstrukce, jako u mezitypu, avšak držáky kastlíků jsou nyní navařeny svisle. A držáky motoru jsou na první pohled širší.
    Ještě v témže roce přichází rám o otvor pro kontaktnici zadního světla v zadní partii rámu
    Rám Jawa-ČZ 355/356 druhého provedení
    Rám Jawa-ČZ 355/356 druhého provedení
    Rám Jawa-ČZ 355/356 třetího provedení
    Rám Jawa-ČZ 355/356 třetího provedení
         1.1.1958 dochází k další modifikaci rámu. Je upuštěno od zadní kyvné vidlice, podobné 353 a 354. Kyvná vidlice nyní postrádá zůžení u čepu, charakteristické pro velké kývačky. Čep je delší, a tak je celé uložení mnohem tužší. Díky tomu se musel v místě čepu rám rozšířit. V této podobě pak zůstává rám až do konce výroby.
    Rám Jawa-ČZ 355/356 třetího provedení
    Rám Jawa-ČZ 355/356 třetího provedení
         V roce 1960 došlo k rozdělení, direktivně nařízené, značky Jawa-ČZ. Ve Strakonicích zmodernizovali staré typy Národní řady a ihned začali vyrábět nové typy. V Jawě pouze změnili logo na nádrži a vesele chrlili národní řadu dál. Strakoničtí se u typové řady 45x vrátili k osvědčené konstrukci rámu z trubek kruhového průřezu. Vyřešilo to tak problémy s praskáním rámu v oblasti krku, které tolik trápilo kývačky z jednotné Národní řady. Motory řady 45x měly pouze jeden výfuk, proto tyto rámy měly jen jeden držáky výfuku na levé straně. Další odlišností bylo
    Rám ČZ 45x první verze
    Rám ČZ 45x první verze
    uchycení sedla. Nyní bylo již zajištěné FAB vložkou. Zadní partie rámu, vč. kývačky je převzatá od řady 35x.
         Od 1.1.1963 se u provedení De Luxe (tedy podtypy 05) začíná objevovat vzpěra motoru, uchycená za hlavu válce. Ale pouze u kubatury 175 a 250 ccm. Byla to snaha, jak eliminovat nepříjemné vibrace. Provedení Standard tuto vzpěru sériově dostává až od roku 1966, nicméně v té době vyšla celá řada návodů ve SM, jak si tuto vzpěru zhotovit doma.
         Rámy pro vzpěru mají na trubce pod nádrží navařený držák. Zadní držák nádrže dostává hranatý tvar. Jiné dílčí úpravy nebyly provedeny.
    Rám ČZ 45x druhého provedení
    Rám ČZ 45x druhého provedení
    Rám ČZ 45x druhého provedení
    Rám ČZ 45x druhého provedení
    Porovnané rámy
    Porovnané rámy


    Krk řízení
         Krk řízení tvoří svařenec odlitku a trubky. Krky všech malých kývaček mají vytvořený v trubce otvor, sloužicí k zajištění motocyklu pomocí zámkové vložky FAB.
         Krky kývaček 351/352 a prvních typů 355/356 jsou totožné. Otvory pro kluzáky mají Ø32mm. Ke konci roku 57 se otvory zvětšují na Ø34mm. Oprotí krkům pro velkou mají menší rozteč děr pro kluzáky o cca 10mm. Poznají se podle dorazu řízení.
    Krk řízení 351, 352, 355, 356
    Krk řízení 351, 352, 355, 356
    Krk řízení 351, 352, 355, 356
    Krk řízení 351, 352, 355, 356
    Krk řízení 351, 352, 355, 356
    Krk řízení 351, 352, 355, 356
         Kývačky 45x mají uložení krku delší, proto je delší i trubka krku asi o 30mm. Dorazy řízení se přepracovaly. Tvoří válečky, které se narozdíl od staršího provedení nevymačkávaly. Otvory mají Ø34mm.
    Krk řízení 45x
    Krk řízení 45x
    Krk řízení 45x
    Krk řízení 45x
    Krk řízení 45x
    Krk řízení 45x
         Existuje však i krk řízení, na kterém se vyskytují oba typy dorazu řízení. S největší pravděpodobností se jedná o ND na dvouvýfukové kývačky z doby výroby jednovýfuků.
    Krk řízení s oběma dorazy
    Krk řízení s oběma dorazy
    Krk řízení s oběma dorazy
    Krk řízení s oběma dorazy
    Krk řízení s oběma dorazy
    Krk řízení s oběma dorazy


    Brejle
    Brejle velká kývačka
    Brejle velká kývačka

         Horní brejle tvoří odlitek. Rozteč otvorů je 150mm. Oproti brejlím na velkou kývačku mají rozteč menší, a co je hlavní a na první pohled zřetelné, konce nejsou, narozdíl od brejí velké, zkosené.
    Brejle malá kývačka
    Brejle malá kývačka
    Brejle malá kývačka
    Brejle malá kývačka
    Brejle malá kývačka
    Brejle malá kývačka


    Přední kluzáky
         V průběhu výroby dvouvýfukových kývaček se montují celkem 3 provedení předních kluzáků.
         Nejstarší provedení, montované mezi léty 54-57, bylo opatřené pístem s táhlem. Pružiny byly vedeny vnitřkem tělesa kluzáku. Tyto kluzáky se vyznačovaly hlavně malým množstvím použitého tlumicího oleje. Pouhými 100ml. Dají se poznat podleě několika detailů. V první řadě mají na horním konci vyříznuté závity se šroubem M6x5. Spodní výpustný šroub je také rozměru M6. Kluzáky jsou po celé délce stejného průměru 32mm.
    Vidlice prvního provedení do roku 57
    Vidlice prvního
    provedení do roku 57
    Vidlice prvního provedení do roku 57
    Vidlice prvního
    provedení do roku 57
    Šroub v horním konci teleskopu
    Šroub v horním konci teleskopu
    Vidlice druhého provedení 57-58
    Vidlice druhého
    provedení 57-58
         Ke konci roku 1957 se přední vidlice poprvé přepracovává.
         Pružiny jsou v tomto případě vedeny vně kluzáků. Pružina je nahoře opřena o krk řízení, spodním koncem se opírá o matici chromového krytu. Průměr pružin se oproti předchozímu provedení zvětšil, takže mají příznivější pružicí charakteristiku. U tohoto provedení dochází k vypuštění pístku a táhla. Místo nich se upevňuje v chromových krytech ocelový kužel, sloužící, jako doraz. Počet kluzných pouzder se zvětšuje na 3 pro každý kluzák. Šroub M6 v horním konci nadále zůstává. Vnější trubka teleskopu je v horní partii rozšířená na 34mm. Objem olejové náplně se díky osenci pružiny uvnitř kluzáku zvětšuje na 150ml.
    Vidlice druhého provedení 57-58
    Vidlice druhého
    provedení 57-58
    Vidlice třetího provedení od roku 58
    Vidlice třetího
    provedení od roku 58
         V roce 1958 dochází znova ke změně vidlice. Zůstává zachovaná vnější pružina, kuželový doraz je však nahrazen znova pístkem s táhlem. K další úpravě patří vypuštění šroubu v horní partii kluzáku. Pokud tak je nutné vyměnit olej, musí se od tohoto okamžiku sundat maska světla a vyšroubovat horní matice.
         Jedná se tak v podstatě o první provedení vidlice s vnějškem vedenou pružinou a třemi pouzdry. Objem náplně je 150ml.
    Vidlice třetího provedení od roku 58
    Vidlice třetího
    provedení od roku 58
    Nové kývačky řady 45x dostávají v roce 60 kluzáky nové kontrukce.
         Znova se redukuje počet pouzder na dva kusy. Vypouští se táhlo a píst je nyní upevněný v chromovaném krytu teleskopu. V dřívějších provedeních byl uchycený přes táhlo v teleskopu, tedy přesně naopak. Spodní výpustný šroub je rozměru M8x1, objem oleje zůstává na hodnotě 150ml.
    Vidlice ČZ 45x od roku 1960
    Vidlice ČZ 45x od roku 1960
    Porovnané vidlice Jawa-ČZ a ČZ
    Porovnané vidlice Jawa-ČZ a ČZ
    Vidlice ČZ 45x od roku 1960
    Vidlice ČZ 45x od roku 1960


    Pružiny předních teleskopů
         Až takřka do konce roku 57 se montují teleskopy s pružinou, umístěnou uvnitř kluzáku. Podobá se pružině velké kývačky, ale je měkčí a kratší. Přece jenom malá kývačka je lehčí o bezmála 40kg.
         Ke konci roku 57 se pružina přesouvná vně teleskop. Pružina je nahoře opřena o krk řízení, spodním koncem se opírá o matici chromového krytu. Průměr pružin se oproti předchozímu provedení zvětšil, takže mají příznivější pružicí charakteristiku.
         Kývačky řady 45x tuto pružinu přebírají také, ale kvůli delšímu krku bylo nutné zkrátit její délku. Proto ji není možné zaměnit.
    Pružina přední vidlice prvního provedení do roku 57
    Pružina přední vidlice prvního provedení do roku 57
    Pružina přední vidlice druhého provedení od roku 57
    Pružina přední vidlice druhého provedení od roku 57
    Pružina přední vidlice velká kývačka
    Pružina přední vidlice velká kývačka


    Lakované kryty teleskopů
         Lakované kryty předních teleskopů poznáme nejbezpečněji jen podle délky. Všechna provedení mají, narozdíl od krytů velké kývačky, uši. Jsou tak jištěny proti pootočení.
         První provedení vidlice s pružinou uvnitř teleskopu, která se montovala na mezitypy a dvouvýfukové kývačky 355 a 356 do roku 57 se dával kryt o délce 320mm.
    Lakované kryty prvního provedení do roku 57
    Lakované kryty prvního provedení do roku 57
    Lakované kryty prvního provedení do roku 57
    Lakované kryty prvního provedení do roku 57
         Ke konci roku 57 se začínají dávat kluzáky s pružinou, umístěnou vně kluzáku. Tyto kluzáky existují ve dvou provedeních, ale lakované kryty jsou stejné. Jejich délka je 305mm. Montují se až do ukončení výroby dvouvýfukových typů v roce 60.
    Lakované kryty druhého provedení od roku 57
    Lakované kryty druhého provedení od roku 57
    Lakované kryty ČZ 45x
    Lakované kryty ČZ 45x
    Lakované kryty ČZ 45x
    Lakované kryty ČZ 45x
         Jednovýfuková kejvačka má delší krk, proto aby se zachovala výška krytu nad osou kola se musely kryty zkrátit. Jejich délka je přibližně 290mm.
         Existují ještě kryty o délce 220 a 240mm, které na kývačky nepatří. Jsou určeny pro hranaté Čezety 47x.
    Lakované kryty ČZ 47x
    Lakované kryty ČZ 47x
    Lakované kryty ČZ 47x
    Lakované kryty ČZ 47x


    Chromované kryty předních kluzáků
    Chromované kryty přední vidlice existují ve čtyřech provedeních.
         Pro půlbubny 351/352 mají navrtaný otvor pro osu Ø12mm. U celobubnů byla osa zvětšena na Ø15mm. Proto je i otvor v krytech podle toho větší.
         Tyto kryty pro celobubny existují ve starší a novější modifikaci. Starší kryty mají opracovanou celou plochu, na kterou dosedá osazení osy kola. Navíc mají zafrézovanou plošku pro vypouštěcí šroubek, takže tvoří tvar U. Novější provedení má zarovnanou plochu jen kolem osazení osy kola. Navíc jsou nově odlity kolem vypouštěcích šroubků dvě zvětšená žebra.
    Chromované kryty předních kluzáků
    Chromované kryty předních kluzáků
    Chromované kryty předních kluzáků
    Chromované kryty předních kluzáků
         U tohoto posledního provedení musíme rozlišovat mezi kryty pro kluzáky druhého provedení a kryty pro kluzáky třetího provedení.
         U druhého provedení jsou zespoda dva otvory. Jeden pro vypouštěcí šroub a druhý pro
    kuželový doraz. U třetí verze je jen jeden otvor pro vypouštěcí šroub.
         Až do dubna 1962 se montují chromované kryty se dvěma upevňovacími šrouby pro vzpěru blatníku. Od dubna 62 dochází ke zjednodušení, kdy se jeden šroub vypouští. V této podobě zůstávají kryty nezměny až do ukončení výroby jednovýfukových kývaček v roce 1969.
    Dvoušroubové kryty do dubna 62
    Dvoušroubové kryty do dubna 62
    Jednošroubové kryty od dubna 62
    Jednošroubové kryty od dubna 62


    Náboj předního kola
         První mezitypové kývačky byly vybaveny jednostrannými brzdovými bubny. Proto se označují, jako "půlbubny".
         Přední náboj je zmenšeninou náboje velké půlbubnové kývačky. Střed je však užší a brzdový buben má Ø140mm. Ložiska jsou krytá guferem.
    Přední náboj 54-55
    Přední náboj 54-55
    Přední náboj 54-55
    Přední náboj 54-55
    Přední náboj 54-55
    Přední náboj 54-55
         V polovině roku 55 dochází k podstatné modernizaci. Jednostranné bubny jsou nahrazeny centrálními brzdami. Takto vybavené motocykly se označuji, jako Jawa-ČZ 125/150 MTC.01. Zvýšil se povrch brzdného obložení, takže se zvýšil brzdný účinnek. Přední náboj byl opatřený tisícihranem pro napojení zadní rozety. Díky tomu bylo kolo záměnné se zadním, což bylo výhodné pro stejnoměrné sjíždění dezénu obou pneumatik. Unašeč rozety byl kryt speciálním víčkem, vloženým mezi kolo a levý kluzák.
         Nemohu přesně říci, kdy k záměně došlo, ale mám zdokumentovaný motocykl Jawa-ČZ 150/352 s výrobním číslem *469468*, který je opatřený ještě jednostrannými bubny, ale motocykl s číslem *470991* již má brzdy centrální. Dá se tedy předpokládat, že u 150tky byl přelomovým motocykl někde kolem čísla *470000*. U 125ky nemám zdokumentovaný dostatečný počet motocyklů, abych mohl říci, kdy dochází k modernizaci.
         Toto provedení předního náboje zůstává ve výrobě až do konce výroby mezitypů v roce 56. Těmito koly se osazují i úplně první kusy motocyklů 355 a 356.
    Přední náboj 55-56
    Přední náboj 55-56
    Přední náboj 55-56
    Přední náboj 55-56
    Přední náboj 55-56
    Přední náboj 55-56
         Nové modely dvouvýfukových kývaček dostávají přepracovaná přední kola. Náboj přichází o unašeč rozety, takže již není možné kola na motocyklu zaměnit. Tyto náboje přebírají i jednovýfukové typy a beze změny se udrží v montáži až do ukončení výroby.
    Přední náboj od roku 56
    Přední náboj od roku 56
    Přední náboj od roku 56
    Přední náboj od roku 56


    Kolové ráfky
    Porovnané ráfky kola
    Porovnané ráfky kola
         Všechny kývačky dostaly 16" kola, nicméně v případě ráfků si musíme dávat bedlivý pozor. Zvlášť, pokud kupujeme nové repliky při renovaci. Existují totiž dvě provedení.
         Pro půlbunovky jsou určené ráfky s označením 1,60Ax16" (přední) a 1,85Ax16" (zadní). Na celobubny pak patří do roku 58 ráfky 1,60Bx16" (přední) a 1,85Bx16" (zadní). Od roku 58 jsou na obě kola montované ráfky 1,85Bx16". Nemá asi moc cenu
    popisovat rozdíly mezi ráfkem A a B. Raději si pořádně prohlédněnte přiloženou fotografii. Odlišně je navrtaná jedna řada děr. Jen ještě jedna poznámka - přední půlbubnový střed do ráfku celobubnu po troše přemýšlení lze zaplést, ale u zadního je to nemožné. To jen, kdyby se někomu podařilo koupit jiné provedení.


    Štít předního kola
         První půlbubnové typy kývaček 351/352 dostávají jako brzdový štít zmenšenou kopii štítu velké kývačky. Štít poznáme podle průměru 140mm, vypouzdřeného otvoru pro osu (velká kývačka pouzdro nemá) a podle čísla odlitku na vnitřní straně. Štít je značen 351-51-202.
    Přední brzdový štít půlbubnový
    Přední brzdový štít půlbubnový
    Přední brzdový štít půlbubnový
    Přední brzdový štít půlbubnový
         V roce 55 dochází k modernizaci kol, kdy se zavádí centrální brzdové bubny. Je tedy vytvořený nový brzdový štít. Opět se jedná o zmenšeninu štítu velké kývačky pro bubny 140mm. Dochází ke zvýšení počtu otočných čepů brzdových čelistí na dva. Díky tomu, že každá čelist má svůj čep, dochází ke zvětšení styčné plochy brzdového obložení a tím ke zvýšení brzdného účinku.
         Tento štít byl stejný pro přední i zadní kolo, čímž došlo k výraznému zjednodušení, a tím i ke zlevnění výroby. Pod brzdovými páčkami je upevněná zkrutná pružina, takže se redukuje počet čelisťových pružin na jednu.
         Tento štít zůstává ve výrobě až do cca poloviny roku 58.
    Přední brzdový celobubnový 55-58
    Přední brzdový celobubnový 55-58
    Přední brzdový celobubnový 55-58
    Přední brzdový celobubnový 55-58
    Celobubnové čelisti
    Celobubnové čelisti
         Od roku 58 se upouští od zkrutné pružiny pod brzdovou páčkou. Proto mizí ze štítu otvor pro její upevnění. Díky tomu je přední brzdový štít v katalozích ND vedený pod jiným číslem než brzdový štít na zadním kole. Co se však týče samotného odlitku, ten zůstává beze změny.
         Tento štít přebírají i jednovýfukové typy 45x v roce 1960.
    Obě provedení celobubnového štítu předního kola
    Obě provedení celobubnového štítu předního kola


    Krytka předního kola
    Krytka předního půlbubnového kola
    Krytka předního půlbubnového kola
         Pulbubnová kola kývačky 351/352 měla ložiska zakrytá ocelovou rozpěrkou. Byla lakovaná, případně chromovaná, obdobně, jako náboj kola.
         V polovině roku 55, kdy se začínají montovat celobubnová kola s unašeči rozety, se dávají hliníkové krytky, upevněné třemi šroubky s velkým středovým otvorem. Je stejná pro přední i zadní kolo. Unašeč zakrývá speciální víčko, vložené mezi unašeč a levý kluzák. Jedná se o stejný systém, jako u velké kývačky.
    Hliníková krytka předního kola
    Hliníková krytka předního kola
    Kompletní krytí předního kola
    Kompletní krytí předního kola
    Víčko unašeče rozety na předním kole
    Víčko unašeče rozety na předním kole
         V roce 56 přichází přední kolo o unašeč rozety. Hliníková krytka doznává změny. Místo středového otvoru dostává prolisovanou čepičku. Tři upevňovací šrouby však zůstávají.
         Toto provedení se montuje i na jednovýfukové typy.
    Krytka předního kola bez unašeče
    Krytka předního kola bez unašeče
    Krytka předního kola bez unašeče
    Krytka předního kola bez unašeče


    Osa předního kola
    Porovnané osy předního kola
    Porovnané osy předního kola
         Osa předního kola je délkově stejná (153 mm), ovšem půlbubnové mezitypové kývačky měly průměr osy 12mm, celobubny 15mm. Dalšími odlišnostmi jsou velikosti osazení hlav a otvorů v ní. Mezi hlavu osazení a kolo se do kluzáku vkládala vložka, později (1958) se začíná dávat osa s prodlouženým osazením, u které vložka není potřeba.
    Přední osa pozdějšího provedení pro celobubny
    Přední osa pozdějšího provedení pro celobubny
    Přední osa pozdějšího provedení pro celobubny
    Přední osa pozdějšího provedení pro celobubny


    Přední blatník
         Přední blatník si lze poplést s blatníkem pro velkou kývačku, proto si musíme dát pozor, abychom nenakoupili špatně. Blatník velké kývačky nelze do přední vidlice malé kývačky dát. Je totiž o 10mm širší.
         Lem předního blatníku malé kývačky má výrazně kulatý tvar. Lem u velké kývačky je na první pohled plošší. Dalším odlišovacím znakem je umístění záchytu bowdenu. U malé kývačky je upevněný hned nad lemem, u velké je umístěný na první pohled výš.
    Přední blatník velká kývačka
    Přední blatník velká kývačka
    Přední blatník malá kývačka
    Přední blatník malá kývačka
         Dá se také poznat přeměřením. Šířka blatníku v oblati prolisů pro kluzáky je u malé kývačky asi 95mm, u velké je to asi 105 mm.
         Malé dvouvýfukové kývačky jednotné řady Jawa-ČZ dostaly všechny stejný blatník se záchytem bowdenu na pravé straně. Prostřední vzpěra blatníku má dva otvory pro upevnění na kluzáku.
    Přední blatník prvního provedení do dubna 62
    Přední blatník prvního provedení do dubna 62
    Přední blatník prvního provedení do dubna 62
    Přední blatník prvního provedení do dubna 62
    Přední blatník prvního provedení do dubna 62
    Přední blatník prvního provedení do dubna 62
         Tento blatník se dává i na první jednovýfukové kývačky ČZ.
         Během roku 60, tedy velice brzy po zahájení výroby jednovýfuků, dochází k dílčím zjednodušením výroby. Záchyt bowdenů teď tvoří jen jeden stočený plech. Dřívější blatníky ho měly vyrobený jako svarek trubičky a bočních záchytů. Počet děr na prostřední vzpěře se snižuje na jednu.
    Přední blatník druhého provedení do dubna 62
    Přední blatník druhého provedení do dubna 62
    Přední blatník druhého provedení do dubna 62
    Přední blatník druhého provedení do dubna 62
    Přední blatník druhého provedení do dubna 62
    Přední blatník druhého provedení do dubna 62
         V dubnu 1962 se brzdový štít přesouvá na levou stranu, proto se i záchyt bowdenu nyní nachází na levé straně. Vše ostatní zůstává beze změn.
    Přední blatník třetího provedení od dubna 62
    Přední blatník třetího provedení od dubna 62
    Přední blatník třetího provedení od dubna 62
    Přední blatník třetího provedení od dubna 62
    Přední blatník třetího provedení od dubna 62
    Přední blatník třetího provedení od dubna 62


    Klakson
         Na první kývačky se dávaly klaksony PAL 6V s krytem ve tvaru sluníčka. Často se označují i jako kopretina či kytička. Tyto klaksony mají samozřejmě původ u péráka. Jen si dovolím jednu poznámku - oproti starším klaksonům, montovaným na péráky a zetky mají tyto na zadní straně sdruženou bakelitovou kontaktnici. Kolem otvoru v ozdobném krytu nejsou žádné otvory pro upevnění znáčků (typicky ČZ u modelů B/T/C).
    Klakson pro nejstarší kývačky
    Klakson pro nejstarší kývačky
    Klakson pro nejstarší kývačky
    Klakson pro nejstarší kývačky
    Klakson pro Péráka a Zetky
    Klakson pro Péráka a Zetky
         Velice brzy, snad již koncem roku 55, se začínají montovat klaksony s novým ozdobným rámečkem, tvořeným svislými otvory a středovým znakem PAL. Nejsem si 100% jistý povrchovou úpravou tohoto znáčku, ale vypadá to na niklování. V tom se dnes dělá často chyba a nechává se chromovat.
    Klakson druhého provedení
    Klakson druhého provedení
    Klakson druhého provedení
    Klakson druhého provedení
    Klakson druhého provedení
    Klakson druhého provedení
         Později se ozdobný rámeček zjednodušuje, a tak přichází o znak ve středu. Jelikož se klaksony často měnily, není možné říci, od kdy přesně jsou v montáži.
    Klakson třetího provedení
    Klakson třetího provedení
    Klakson třetího provedení
    Klakson třetího provedení
    Klakson třetího provedení
    Klakson třetího provedení

         Existují i provedení s rovným tištěným znáčkem. Může se jednat o přechodné provedení mezi lisovaným znáčkem a krytkou bez znáčku.
    Krytka s rovným znáčkem
    Krytka s rovným znáčkem
    Krytka s rovným znáčkem
    Krytka s rovným znáčkem
         Klaksony se svislými drážkami existují ve třech provedeních patic pro upevnění kabeláže. To jen pro zajímavost.
    Nejstarší provedení
    Nejstarší provedení
    Druhé provedení
    Druhé provedení
    Třetí provedení
    Třetí provedení


    Přední světlomet
         Od počátku výroby v roce 1954 se motocykly osazují předním světlometem, naklápěným seřizovacím šroubem na horní straně světlometu. Podle umístění tohoto seřizovacího prvku pak rozlišujeme tři verze předního světla.
         Mezitypy do roku 1956 mají v montáži světlomet, který má šeřizovací šroub na masce světlometu. Tím pádem je na zadní straně paraboly vytvořená destička, na kterou tento šroub působí. Samotná parabola má dva panty v horizontální rovině, kolem kterých se může otáčet.
    Přední světlomet do roku 56
    Přední světlomet do roku 56
    Přední světlomet do roku 56
    Přední světlomet do roku 56
    Přední světlomet do roku 56
    Přední světlomet do roku 56
    Přední světlomet do roku 56
    Přední světlomet do roku 56

         Mezi parabolou a sklem je vložená speciální gumová manžeta, která dovoluje pohybovat se parabole, i když sklo je nehybné. Ta se bohužel nová zatím nevyrábí, takže pokud nemáte původní, tak je problém.
    Parabola předního světlometu do roku 56
    Parabola předního světlometu do roku 56
         U nových typů se v roce 56 stavěcí šroub přesunuje na rámeček světlometu, a tak na parabolu působí přímo. Ta tak přichází o oba pantíky i o plech na horní hraně. Rámeček dostává upevňovací mechanismus s pružinou pro stavěcí šroub. Na prvních seriích malých kývaček se objevuje přední světlomet, který má seřizovací šroub dosti atypicky
    Přední světlomet od roku 56 se štelováním ze spodní strany
    Přední světlomet od roku 56 se štelováním ze spodní strany
    Přední světlomet od roku 56 se štelováním ze spodní strany
    Přední světlomet od roku 56 se štelováním ze spodní strany
    umístěný ze spodní strany rámečku. Zda šlo o seriovou výrobu, či o náhradní díl však s jistotou říci nemohu.
         Jinak se samozřejmě později montují již i klasické paraboly se štelováním na horní straně rámečku.
    Přední světlomet od roku 56
    Přední světlomet od roku 56
    Přední světlomet od roku 56
    Přední světlomet od roku 56
    Přední světlomet od roku 56
    Přední světlomet od roku 56
         Všechna tři provedení světlometu jsou jako celky, tzn. rámeček a parabola, navzájem záměnné. Ovšem musí se ošetřit odlišná umístění šeřizovacího šroubu.
         Do roku 56 je v montáži přední sklo bez jakéhokoliv nápisu. V roce 57 se začíná na spodní straně skla objevovat nápis "AUTOPAL Made in Czechoslovakia", "NL AUTOPAL Made in Czechoslovakia", "PAL Made in Czechoslovakia", případně "ESČ Made in Czechoslovakia". A to buď na vnější, nebo i na vnitřní straně. Existují i vypouklá skla s vysunutou hranou. V některých případech se jedná o ND z Yugoslávie a v jiných o skla z panelek.
    Sklo bez nápisu
    Sklo bez nápisu
    AUTOPAL Made in Czechoslovakia
    AUTOPAL Made in Czechoslovakia
    ESČ Made in Czechoslovakia
    ESČ Made in Czechoslovakia
    NL AUTOPAL Made in Czechoslovakia
    NL AUTOPAL Made in Czechoslovakia
         Motocykly ČZ 45x.05 DeLuxe dostávají parabolické zrcadlo panelky. Má ohutnější úchyt pro štelování, konektor patice žárovky je plastový, má zvláští otvor pro parkovací žárovku a oproti kývačkovým parabolám dostává hnědé, či modré lakování. V rámečku je upevněna pomocí dvou perových pojistek.
    Parabola ČZ DeLuxe
    Parabola ČZ DeLuxe
    Parabola ČZ DeLuxe
    Parabola ČZ DeLuxe
    Parabola ČZ DeLuxe
    Parabola ČZ DeLuxe
         Sklo předního světlometu u verzí DeLuxe dostává také odlišné vzorování s nápisem PAL ESČ Made in Czechoslovakia.
         U skel předních světel se nabízí další fáma kolem půlbubnů. Často se vyskytují názory, že první půlbubny mají mít vypouklá skla z Jawy Péráka. Není to pravda. Tato skla se objevují na dobových fotografiích prototypových motocyklů. Např. fotka 352ky v úvodu. Nicméně i katalog ND z roku 54 uvádí klasické kývačkové sklo. To se objevuje i na velkých půlbubnovkách 353 a 354. Takže
    Sklo předního světla ČZ DeLuxe
    Sklo předního světla ČZ DeLuxe
    není důvod, aby na malých byla skla z péráka. Tuto fámu možná podporuje pár dochovaných motocyklů s tímto vypouklým provedením skla.
         Musíme však mít na paměti dobovou situaci a krize s nedostatkem ND. Lidé byli rádi, že vůbec něco sehnali, takže po rozbití skla jej vyměnili za jiné, které se zrovna podařilo koupit a neřešili nějakou originálnost. Motocykl byl pro ně obyčejný dělník, když nebyly automobily.


    Rámeček předního světla
         Mezitypové kývačky dostávají rámeček, jak jste se již dočetli v kapitole o předním světlometu, pro parabolu se štelováním na masce. Tento rámeček tak postrádá jakýkoliv seřizovací prvek naklápění světlometu. Z vnitřní strany má upevněny držáky pantíků paraboly. Na spodní straně, v místě, kde je upevněné oko pro šroub, je vytvořený záchyt pro pružinu. Toto provedení se asi nedá s ničím jiným splést.
    Rámeček předního světlometu mezityp do roku 56
    Rámeček předního světlometu mezityp do roku 56
    Rámeček předního světlometu mezityp do roku 56
    Rámeček předního světlometu mezityp do roku 56
    Rámeček předního světlometu mezityp do roku 56
    Rámeček předního světlometu mezityp do roku 56
         Údajně se na nové dvouvýfukové typy první serie montuje tento typ rámečku také, ale podložené to ničím nemám. Berte to tak jen jako eventualitu.
         Během roku 56 a počátkem roku 57 se objevuje rámeček se štelováním ze spodní strany. Toto provedení nepostihuje žádný katalog ND, proto nemohu s jistotou říci, zda šlo o tovární provedení, nebo zda šlo o ND koupený později. Je ale pravdou, že se vyskytuje jen na těchto starších provedeních a později již ne.
    Rámeček předního světlometu 56-57 se štelováním zespoda
    Rámeček předního světlometu 56-57 se štelováním zespoda
    Rámeček předního světlometu 56-57 se štelováním zespoda
    Rámeček předního světlometu 56-57 se štelováním zespoda
    Rámeček předního světlometu 56-57 se štelováním zespoda
    Rámeček předního světlometu 56-57 se štelováním zespoda
         Od roku 56 je v montáži také klasický rámeček se šteováním z horní strany, které je nejznámější. Montuje se nejen na Jawy-ČZ 355/356, ale i na ČZ 45x v provedení Standard.
    Rámeček předního světlometu od 56 se štelováním zeshora
    Rámeček předního světlometu od 56 se štelováním zeshora
    Rámeček předního světlometu od 56 se štelováním zeshora
    Rámeček předního světlometu od 56 se štelováním zeshora
    Rámeček předního světlometu od 56 se štelováním zeshora
    Rámeček předního světlometu od 56 se štelováním zeshora

         Motocykly ČZ 45x ve verzi DeLuxe dostávají panelkový rámeček, který ihned identifikujeme, podle rozšíření do tvaru kšiltu na horní straně.
    Rámeček předního světlometu ČZ 45x DeLuxe
    Rámeček předního světlometu ČZ 45x DeLuxe
    Rámeček předního světlometu ČZ 45x DeLuxe
    Rámeček předního světlometu ČZ 45x DeLuxe


    Šroub seřizování paraboly
         Šroub seřizování paraboly je sice jen drobnost, ale je dobré ho tu jako další odlišnost zmínit.
         Jak jste se již mohli dočíst v předchozím odstavci, tak do roku 56 se montoval starší typ předního světla se seřizovacím šroubem umístěným na horní masce světla. Vycházel z péráka. U malé kývačky byl bakelitový. Dřík šroubu neměl závit, pouze otvor pro zajišťovací kolík na dolním konci. Existuje i hliníková verze. Ta však byla určena pro péráky a půlbubnové velké kývačky 353 a 354.
    Seřizovací šroub prvního provedení
    Seřizovací šroub prvního provedení
    Seřizovací šroub prvního provedení pro malé kývačky
    Seřizovací šroub prvního provedení pro malé kývačky
    Seřizovací šroub hliníkový pro velké kývačky
    Seřizovací šroub hliníkový pro velké kývačky
    Bakelitový seřizovací šroub prvního provedení pro velkou kývačku
    Hliníkový seřizovací šroub prvního provedení pro velkou kývačku
    Seřizovací šroub druhého provedení
    Seřizovací šroub druhého provedení
         Po přemístění šroubu na rámeček světlometu se dřík výrazně zkracuje a dostává závit. Tím se zašroubovává přímo do paraboly a tím ji naklápí. Hlava šroubu se ujednocuje s velkou Jawou. Nyní je již jen hliníková.


    Maska světla
         Maska světla malé kývačky je rozměrově stejná s maskou velké kývačky a při troše dobré vůle je i záměnná, nicméně pár odlišností tu je a já zaměňování nedoporučuji. Otvory v bocích masky pro řídítka jsou u malé posunuty asi o 5mm více dopředu, proto pak při záměně nejsou řídítka přesně uprostřed otvorů.
         Mezitypové kývačky 351 a 352 dostaly tzv. půlbubnovou masku, která měla na horní straně umístěný seřizovací šroub naklápění paraboly. Toto řešení bylo převzato od Péráka a dostaly je i velké kývačky. Oproti nim však metitypy dostaly masku s bakelitovým šroubkem, zatímco velké kývačky měly šroub hliníkový.
    Maska světla 351/352
    Maska světla 351/352
    Maska světla 351/352
    Maska světla 351/352
    Maska světla 351/352
    Maska světla 351/352
         S příchodem nových modelů 355 a 356 v roce 56 dostávají kývačky masku novou. Je upuštěno od šroubu naklápění paraboly, protože se přesouvá do rámečku světla. Na spodní straně však zůstává zbytek plechového držáku tohoto šroubu. Nevím, z jakého důvodu jej tam nechali. Snad kvůli odrazu světla do tachometru.
         Toto provedení se montuje až do 1.4.1958.
    Maska světla 355/356 první provedení do 1.4.58
    Maska světla 355/356 první provedení do 1.4.58
    Maska světla 355/356 první provedení do 1.4.58
    Maska světla 355/356 první provedení do 1.4.58
    Maska světla 355/356 první provedení do 1.4.58
    Maska světla 355/356 první provedení do 1.4.58
         Prvního dubna 1958 se přesouvá spínací skříňka z nádrže do světlometu, proto je v masce vytvořený pro její uchycení otvor. Plechový držáček ze spodní strany zůstává, stejně tak i systém uchycení ke spodnímu dílu pomocí třech šroubů. Osazuje se do třetí čtvrtiny roku 58.
    Maska světla 355/356 druhé provedení od 1.4.58
    Maska světla 355/356 druhé provedení od 1.4.58
    Maska světla 355/356 druhé provedení od 1.4.58
    Maska světla 355/356 druhé provedení od 1.4.58
    Maska světla 355/356 druhé provedení od 1.4.58
    Maska světla 355/356 druhé provedení od 1.4.58
         Ke konci roku 58 se začíná dávat jako spodní díl masky hliníkový odlitek, namísto plechových výlisků. Mění se systém upevnění horního dílů, proto se musel obměnit.      Systém uchycení je velice podobný systému velkých kývaček, tedy jeden šroub v zadní stěně a dvě zarážky u světla. Ale oproti velké kývačce je to přesně naopak. Tedy otvory jsou v horním dílu a zarážky ve spodním odlitku.
         Upouští se od plechového držáku před tachometrem. Toto provedení masky pak přebírají i jednovýfukové kývačky 45x v provedení Standard.
         Jednovýfukové kývačky 45x DeLuxe dostaly masku odlišného tvaru s rukávy, podobnou Jawě Panelce.
    Maska světla od konce roku 58
    Maska světla od konce roku 58
    Maska světla od konce roku 58
    Maska světla od konce roku 58
         Narozdíl od ní jde však o hliníkový odlitek. U Jawy šlo o plechový výlisek. Také lze poznat podle tvaru (hranatější) a podle umístění spínací skříňky. Jawa - pod tachometrem, ČZ před ním.
    Maska světla ČZ 45x DeLuxe
    Maska světla ČZ 45x DeLuxe
    Maska světla ČZ 45x DeLuxe
    Maska světla ČZ 45x DeLuxe
    Maska světla ČZ 45x DeLuxe
    Maska světla ČZ 45x DeLuxe
         Občas lze narazit na masku s připraveným prolisem na spínačku FAB, ve které však není vytvořený otvor. Jedná se o náhradní díl, který prodávala Mototechna pro starší kývačky se spínačkou v nádrži v době, kdy již byly ve výrobě kývačky se spínačkou v masce. Toto provedení masky má již upevnění ke spodnímu dílu pomocí tvarových zámků, proto se dá očekávat, že bylo při montáži nutní vyměnit i spodní díl za poslední odlévanou variantu kalhotek.
    Maska ND na kývačku se spínačkou v nádrži
    Maska ND na kývačku se spínačkou v nádrži
    Maska ND na kývačku se spínačkou v nádrži
    Maska ND na kývačku se spínačkou v nádrži
    Maska ND na kývačku se spínačkou v nádrži
    Maska ND na kývačku se spínačkou v nádrži


    Spodní díl masky
         První provedení spodního dílu masky, tzv. kalhotek, byl plechový výlisek. Je podobný kalhotkám velké kývačky. Dá se proto velmi lehce zaměnit, proto je nutné dát si pozor na rozteč otvorů pro kluzáky. Rozdíl mezi malou a velkou je 10mm. U malé je to 150mm a vzdálenost od kraje ke kraji pak činí 200mm. Délka nohavic je cca 130mm. Montuje se do roku 1958.
    Spodní díl masky do roku 1958
    Spodní díl masky do roku 1958
    Spodní díl masky do roku 1958
    Spodní díl masky do roku 1958
    Spodní díl masky do roku 1958
    Spodní díl masky do roku 1958
         V roce 1958 se plechový výlisek zaměňuje za hliníkový odlitek. Také se mění systém upevnění k hornímu dílu. U dřívějšího provedení se horní díl přišrouboval pomocí třech šroubů, nyní se horní díl upevňuje pomocí tří obdélníkových držáků. Montuje se až do ukončení výroby Jawy-ČZ v roce 60.
    Spodní díl masky od roku 1958
    Spodní díl masky od roku 1958
    Spodní díl masky od roku 1958
    Spodní díl masky od roku 1958
    Spodní díl masky od roku 1958
    Spodní díl masky od roku 1958
         Jednovýfukové kývačky od roku 60 tyto kalhotky přebírají, ale uložení krku v rámu bylo u ČZ 45x prodlouženo, proto se nohavice musely prodloužit asi o 20mm.
    Spodní díl masky kývačky 45x
    Spodní díl masky kývačky 45x
    Spodní díl masky kývačky 45x
    Spodní díl masky kývačky 45x
    Spodní díl masky kývačky 45x
    Spodní díl masky kývačky 45x
    Porovnání kalhotek 45x
    Porovnání kalhotek 45x
         Tady je také potřeba upozornit na to, že kalhotky se pro ČZ 45x liší u provedení Standard a DeLuxe s panelovou maskou. Jedná se sice o rozměrově stejný odlitek, avšak verze DeLuxe má v zadní části navíc dva otvory pro šrouby, držící masku. Vlastně celý systém uchycení se liší.


    Tachometr
         Pro malé kývačky byl určený tachometr, cejchovaný do 120 km/h, případně 80 mil/h. Všechny tachometry jsou navzájem záměnné. Proto i pokud namontujeme na malou kývačku tachometr z velké, bude ukazovat dobře.
         První půlbubnové kývačky dostaly tachometry s černou plastickou bakelitovou stupnicí. Ta byla cejchovaná do 120km/h. Číselník, ručička i ukazatel doporučeného řazení je vyvedený v bílé barvě. Zajímavé je to, že tachometr má vyznačené ukazatele pro 4 rychlosti, avšak motory měly pouze třírychlostní převodovku. Jedná se další pozůstatek z doby, kdy se počítalo s motáží nových motorů. Těleso tachometru mělo schodovitý tvar. Montuje se do roku 55.
    Tachometr prvního provedení do roku 55
    Tachometr prvního provedení do roku 55
    Tachometr prvního provedení do roku 55
    Tachometr prvního provedení do roku 55
    Tachometr prvního provedení do roku 55
    Tachometr prvního provedení do roku 55
         Na počátku roku 55 se začíná osazovat nový tachometr s rovnou plechovou stupnicí. Je vyvedený v bílé barvě. Stupnice a ručička se lakovala černě. Ukazatel doporučeného řazení zeleně. Toto provedení má na číselníku nakreslené i logo Jawa-ČZ. Obal zústává stejný. Montuje se do roku 56.
    Tachometr druhého provedení do roku 56
    Tachometr druhého provedení do roku 56
    Tachometr druhého provedení do roku 56
    Tachometr druhého provedení do roku 56
    Tachometr druhého provedení do roku 56
    Tachometr druhého provedení do roku 56
         Na kývačky 355 a 356 se z počátku dává také toto druhé provedení, avšak ještě v roce 56 se začíná montovat, již v pořadí třetí provedení. Je stejné jako druhé provedení, ale přichází o znak Jawa-ČZ. Montuje se do roku 57. Situace je u tohoto tachometru obdobná s prvním provedením. Ačkoliv má motor 4 převodové stupně, na tachometru jsou vyznačeny jen tři - pozůstatek mezitypu.
    Tachometr třetího provedení do roku 57
    Tachometr třetího provedení do roku 57
    Tachometr třetího provedení do roku 57
    Tachometr třetího provedení do roku 57
    Tachometr třetího provedení do roku 57
    Tachometr třetího provedení do roku 57
         V první polovině roku 57 se přechází na černo-bílé provedení tachometru. Stupnice je upevněna dvěma šroubky. Doporučené řazení je značeno červenými ryskami. Obal tachometru dostal válcový tvar a šedé lakování. Montuje se až do ukončení výroby kývaček 35x v roce 60. Následně jej převezmou i ČZety 45x ve verzi Standard.
    Tachometr čtvrtého provedení
    Tachometr čtvrtého provedení
    Tachometr čtvrtého provedení
    Tachometr čtvrtého provedení
         Na ČZ 45x.05, tedy na verze DeLuxe se montoval oválný tachometr, který byl obdobou oválného tachometru Panelek z Týnecké produkce.
    Tachometr DeLuxe
    Tachometr DeLuxe


    Páčky řídítek
         Hned z počátku výroby se i na půlbubnovky montují páčky hliníkové bez kuličky na konci. Hliníkové páčky najdeme i na fotografiích prototypů. Osobně si myslím, že ani ocelové na kývačkách nikdy nebyly. Na pár motocyklech se ocelové páčky dochovaly. Mohlo jít o výměnu z Péráka.
    Hliníkové páčky
    Hliníkové páčky
    Ocelové páčky
    Ocelové páčky
          Nenahrazovaly se jen staré díly novějšími, ale i novější starými. Katalogy ND z roku 54, 56 i 59 uvádějí shodně páčky hliníkové.


    Hefty
         Z počátku výroby jsou v montáži černé soudečkové rukojeti, které mají původ ještě u péráka. Tovární výroba byla černé barvy, ale Mototechna prodávala i šedé a hnědočervené varianty.
    Soudečkové rukojeti originální výroby
    Soudečkové rukojeti originální výroby
    Šedé soudečkové rukojeti - ND
    Šedé soudečkové rukojeti - ND
    Červené soudečkové rukojeti - ND
    Červené soudečkové rukojeti - ND
         V roce 59 se začínají montovat rovné rukojeti, tzv. ananasy s kosočtvercovým vzorem. Ty samozřejmě také existují ve všech třech barevných variantách.
         Pro vývozní motocykly byly určené soudečkové rukojeti se znakem Jawy-ČZ.
    Vývozní rukojeti
    Vývozní rukojeti
    Rovné rukojeti
    Rovné rukojeti
    Rovné rukojeti šedé - ND
    Rovné rukojeti šedé - ND
    Rovné rukojeti červené - ND
    Rovné rukojeti červené - ND


    Nádrž
         Na kývačky do konce března roku 58 je montovaná nádrž s otvorem na spínací skříňku. Oproti nádrži pro velkou kývačku je celkově asi o 10mm užší. Ze spodní strany je provedené rozšíření pro zapalovací cívku. Podle tohoto rozšíření se dá právě rozeznat od velké kývačky. Je znatelně užší, než u velké, u které se muselo počítat s místem pro dvě cívky u dvouválce. Dalším rozlišovacím znakem jsou zadní úchyty nádrže. U malé kývačky směřují dozadu, u velké dolů.
    Nádrž velká kývačka
    Nádrž velká kývačka
    Nádrž prvního provedení do konce března roku 58
    Nádrž prvního provedení do konce března roku 58
    Nádrž prvního provedení do konce března roku 58
    Nádrž prvního provedení do konce března roku 58
    Nádrž malá kývačka
    nádrž malá kývačka
         1.4.1958 došlo k přesunu spínací skříňky z nádrže do masky světla. Otvor v nádrži pro spínačku tak ztratil význam. Nádrž o otvor přichází. Navíc zaniká i rozšíření ze spodní strany. Objem nádrže tak vzrostl asi o půl litru paliva. Toto provedení se montuje až do ukončení výroby v roce 1960.
    Nádrž druhého provedení od 1.4.58
    Nádrž druhého provedení od 1.4.58
    Nádrž druhého provedení od 1.4.58
    Nádrž druhého provedení od 1.4.58
    Nádrž druhého provedení od 1.4.58
    Nádrž druhého provedení od 1.4.58
         V roce 1960 dochází k rozluce Jawy a ČZ. V té době ještě dobíhá montáž dvouvýfukových typů, ale již se připravuje montáž nové řady 45x. Čezeta si nemohla dovolit ponechat na nádrži logo Jawa-ČZ. Proto narychlo nádrž modifikovali tak, že se prolisované logo vynechalo a místo nej se na boky nádrže naletovalo plechové logo ČZ. Tato nádrž se tak objevuje u úplně posledních dvouvýfukových modelů a prvních jednovýfuků 45x z roku 1960.
    Nádrž 35x a 45x 1960
    Nádrž 35x a 45x 1960
    Nádrž 35x a 45x 1960
    Nádrž 35x a 45x 1960
    Nádrž 35x a 45x 1960
    Nádrž 35x a 45x 1960
         Velmi brzy po náběhu jednovýfukových typů se začíná montovat nádrž se známým okřídleným znakem ČZ. Rozměrově je stejná, jako předchozí typy nádrží.
    Nádrž prvního provedení pro ČZ 45x
    Nádrž prvního provedení pro ČZ 45x
    Nádrž prvního provedení pro ČZ 45x
    Nádrž prvního provedení pro ČZ 45x
    Nádrž prvního provedení pro ČZ 45x
    Nádrž prvního provedení pro ČZ 45x
         Na přelomu let 60 a 61 dostává nádrž prolis na hřbetu.
    Nádrž druhého provedení pro ČZ 45x
    Nádrž druhého provedení pro ČZ 45x
    Nádrž druhého provedení pro ČZ 45x
    Nádrž druhého provedení pro ČZ 45x
    Nádrž druhého provedení pro ČZ 45x
    Nádrž druhého provedení pro ČZ 45x
         Existuje ještě jedna modifikace nádrže pro malou kývačku s otvorem pro spínačku. Na bocích postrádá prolisy loga Jawa-ČZ. Tato nádrž byla určená pro motokrosové motocykly. Na nádrž se logo ČZ přiletovávalo cínem z toho důvodu, že v motokrosových soutěžích jela Jawa a ČZ
    Nádrž bez loga továrny
    Nádrž bez loga továrny
    Nádrž bez loga továrny
    Nádrž bez loga továrny
    sama za sebe. Na normálních motocyklech se objevuje hlavně, jako ND. Nicméně v pár případech jsou zdokumentovány už od výroby. Takže asi lisovna nestíhala rychlé výrobě.      Občas je možné narazit i na nádrž s otvorem na spínačku, majicí však znak okřídleného ČZ. Nemá prolis na hrbětu, otvor pro rám je hranatý a spodní strana je rozšířena pro VN cívku. Jedná se o nádrž, prodávanou jako ND v době po rozluce Jawy a ČZ pro dvouvýfukové modely, vybavené ampermetrovou spínačkou.
    Nádrž, prodávaná jako ND pro Jawu-ČZ po rozluce
    Nádrž, prodávaná jako ND pro Jawu-ČZ po rozluce
    Nádrž, prodávaná jako ND pro Jawu-ČZ po rozluce
    Nádrž, prodávaná jako ND pro Jawu-ČZ po rozluce
    Nádrž, prodávaná jako ND pro Jawu-ČZ po rozluce
    Nádrž, prodávaná jako ND pro Jawu-ČZ po rozluce


    Palivové víčko
         Palivové víčko existuje ve dvou modifikacích. Počátkem padesátých let naše hospodářství zachvátila euforie z nového, moderního a "zázračného" materiálu - plastu. Naše motocyklové továrny chtěly jít s dobou, a tak nové půlbubnové mezitypové kývačky z roku 54 tato víčka převzaly. Viz obrázek 352 v úvodu článku.
    Bakelitové víčko nádrže 1954
    Bakelitové víčko nádrže 1954
    Bakelitové víčko nádrže 1954
    Bakelitové víčko nádrže 1954
         Nově vyvinutý motocykl měl být v první řadě významným exportním artiklem, ze kterého měla naše republika získávat cenné devizy. Na západě však o plastické hmoty nestáli, protože byly ještě v živé paměti různé náhražky z období války. A tyto plastické hmoty v lidech evokovaly pocity obyčejnosti a lacinosti. To si továrna dovolit nemohla.
         Proto se již v roce 55 opět osazuje klasické hranaté chromované víčko z dob montáže Jawy Pérák. To zůstalo až do konce výroby 35x nezměněno. Převzaly jej ji kývačky 45x.
    Chromované víčko nádrže od r. 1955
    Chromované víčko nádrže od r. 1955
    Chromované víčko nádrže od r. 1955
    Chromované víčko nádrže od r. 1955


    Spinací skříňka
         Mezitypové kývačky měly, na rozdíl od všech ostatních kývaček, magnetoelektrické zapalování. Motor se vypínal vyzkratováním primárního vinutí zapalovací cívky. Tedy spínací skríňka musela fungovat naopak oproti ostatním spínačkám na jiných kývačkách - klíčkem se kontakt rozpínal, zatímco u jiných kývaček se kontakt spínal. Ze stejného důvodu, z jakého se montovalo bakelitové víčko nádrže, montuje se bakelitová spínací skříňka. Uvnitř byl krom přepínací desky umístěný i selénový usměrňovač pro dobíjecí okruh. Na spodní straně byla upevněná tlumivka, nutná pro dobíjení baterie a kondenzátor zapalování.
    Bakelitová mezitypová spinací skříňka 54-56
    Bakelitová mezitypová spinací skříňka 54-56
    Bakelitová mezitypová spinací skříňka 54-56
    Bakelitová mezitypová spinací skříňka 54-56
    Bakelitová mezitypová spinací skříňka 54-56
    Bakelitová mezitypová spinací skříňka 54-56
         Ze stejného důvodu, z jakého se upustilo od bakelitových víček nádrže, se v roce 1956 přechází u nových kývaček typu 355/356 na kovovou spinací skříňku s ampermetrem. Tedy, abych to upřesnil - kovová není tak úplně přesné. Z hliníkové slitiny byl jen horní kryt. Spodní část zůstala nadále bakelitová. Objevuje se na ní znak nové značky Jawa-ČZ. Funkčně je stavěná naopak oproti mezitypové spínací skříňce. Klíčkem se propojuje zapalovací okruh s baterií, takže není v žádném případě s mezitypovou záměnná, byť je stejně velká a do nádrže mezitypu ji lze zamontovat. V montáži je do konce března 58.
    Kovová spinací skříňka s ampermetrem 56-58
    Kovová spinací skříňka s ampermetrem 55-59
    Kovová spinací skříňka s ampermetrem 56-58
    Kovová spinací skříňka s ampermetrem 56-58
    Kovová spinací skříňka s ampermetrem 56-58
    Kovová spinací skříňka s ampermetrem 56-58
    Kovová spinací skříňka s ampermetrem 56-58
    Kovová spinací skříňka s ampermetrem 56-58
    Spinací skříňka PAL
    Spinací skříňka PAL
         Od 1.4. 58 se začíná osazovat spinací skříňka zcela nového provedení. Jedná se o kopii automobilové spínačky Bosch. Proto se jí slangově říká "bošárna", byť ji vyráběly závody PAL. Správně bychom jí tedy měli říkat PAL skříňka.
         Na motocykly byla osazovaná tří polohová skříňka, tedy klíček bylo možné přepnout do pozice 0-1-2. Tuto spínačku používalo ve své době prakticky všechno, co mělo kola, proto existují i čtyřpolohové spínačky. Ty nás ale nemusejí
    Spinací skříňka PAL
    Spinací skříňka PAL
    Spinací skříňka PAL
    Spinací skříňka PAL
    Spinací skříňka PAL
    Spinací skříňka PAL
    Nové umístění kontrolky neutrálu a dobíjení
    Nové umístění kontrolky neutrálu a dobíjení
    zajímat.
         Ampermetr byl nahrazen kontrolkou dobíjení v podobě jedné žárovky. Ta se spolu s kontrolnkou zařazeného neutrálu přesunula na držák kontrolek ve světlometu. Tyto kontrolky tak mohl řidič sledovat, trochu nešikovně, přes okénko v tachometru.
    Držák kontrolek malé kývačky
    Držák kontrolek malé kývačky
    Držák kontrolek ale není stejný, jako u velkých kývaček. Sice záměnné jsou, ale velká kývačka má držák tvarovaný trochu jinak. U velké kývačky obtáčí držák tachometr kolem dokola, takže má tvar U, zatímco u malé má tvar L. Tento držák převeznou i kývačky řady 45x po roce 60 ve verzi Standard.
         Verze DeLuxe dostává stejnou spínací skříňku Bosch, ale opatřenou krytkou. Kontrolky se přesouvají přímo do tachometru.
    Spinací skříňka DeLuxe
    Spinací skříňka DeLuxe


    Palivový kohout
    Palivový kohout prvního provedení
    Palivový kohout prvního provedení
         Na nejstarší motocykly se dával otočný kuželový palivový kohout. Od páráckého jej lze bezpečně rozeznat podle dvou detailů. V prvé řadě podle závitu. Ten musí mít závit M14x1,5. Starší pérácké mají závit M10x1, ale později i u něj došlo ke zvětšení na M14x1,5. Proto bezpečnějším odlišovacím znakem je samotný tvar kohoutu. U kývačky je nátrubek na hadičku součástí samotného kohoutku, zatímco u Péráka se nátrubek na kohout šroubuje.
         Velice často tyto kohoutky špatně těsnily, proto se v
    90% případů měnily za pozdější provedení. Proto nelze s jistotou říci, do kdy byly v montáži.
    Palivový kohout prvního provedení
    Palivový kohout prvního provedení
    Palivový kohout prvního provedení
    Palivový kohout prvního provedení
    Palivový kohout prvního provedení
    Palivový kohout prvního provedení
         Velmi brzo, snad již během roku 57, se začíná montovat otočný kohout JIKOV, těsněný gumovým kroužkem se čtyřmi otvory. Oproti pozdějšímu provedení má tento kohout připájené k tělu kovové sítko. Kohouty pozdějších motocyklů měly sítko upevněné v plastovém rámečku, takže šlo jednoduše vyměnit.
    Palivový kohout pozdějšího provedení
    Palivový kohout pozdějšího provedení


    Mazání kyvné vidlice
         Starší kývačky měly čep kyvné vidlice mazaný tukem, který se do kyvné vidlice vpravoval pomocí maznice, umístěné na levé straně za motorem. Toto provedení je v montáži do roku 58.
    Čep s maznicí
    Čep s maznicí
    Nátrubek pro mazací kolínko
    Nátrubek pro mazací kolínko
         V roce 1958 se systém mazání přepracovává ve prospěch zjednodušení údržby. Přes zadní šroub levého víka motoru byl provedený vývod oleje, který se přes plastové kolínko směroval do čepu vidlice. Takže kyvná vidlice byla mazaná olejem z motoru. Bylo to jednoduché, elegantní a účinné opatření. Dnešní repliky se vyrábějí z nekvalitního materiálu a praskají, proto na tento systém každý nadáva a kolínko se předělává na maznici. Původní výroba je ale velmi odolná a doporučuji sehnat originální kolínko. Pak je tento způsob mazání naprosto spolehlivý.
    Mazací kolínko
    Mazací kolínko


    Stojan
         První kývačky měly stojan podobný péráckému. Pozná se velice snadno podle kulatého otvoru ve středu stojanu a absencí boční výztuhy. Často tyto stojany praskaly, protože byly dosti poddimenzované. Sehnat je dnes celkem problém. Montují se s největší pravděpodobností ještě i počátkem roku 1956 na typy 355 a 356.
         Nejspíše v roce 56 se začíná montovat druhé zesílené provedení stojanu. Levá nožka je o maličko kratší, než pravá (při pohledu ve směru jízdy na motocyklu). Tento stojan zůstává v montáži až do cca konce roku 58.
    Stojan prvního provedení
    Stojan prvního provedení
    Stojan druhého provedení
    Stojan druhého provedení pro kývačky
         Na přelomu let 58 a 59 se začíná litý stojan nahrazovat stojanem ocelovým, stvařovaným z trubek. Montuje se s největší pravděpodobností i na první jednovýfukové motocykly do 1.5.1961. Poté se opět přechází na lité provedení
    Ocelový stojan třetího provedení
    Ocelový stojan třetího provedení
         Nicméně je potřeba upozornit na jednu drobnost. Existují stojany s výrazně rozšířenou levou nožkou. Navíc mají dvě ouška pro zachycení pružiny. Jedná se o stojany, určené pro panelky. Na kývačky nepatří.
    Stojan pro panelky
    Stojan pro panelky


    Brzdový pedál
         Brzdový pedál doznal během výroby také několika změn. Ve všech případech šlo o svařenec plechových výlisků a obráběného čepu.
         Půlbubnové mezitypové motocykly dostaly stejný pedál, jako půlbubnová velká kývačka 353. Jeho nášlap měl hranaté vzorování (čtverečky). Zakončení čepu, na které se uchytí záchyt táhla (stejný s 353), je kulaté s vyfrézovanými dvěma drážkami. Záchyt je tak přestavitelný na čepu jen o 180°. Toto provedení pedálu má v ose čepu závit na maznici.
    Brzdový pedál půlbuben
    Brzdový pedál půlbuben
    Brzdový pedál půlbuben
    Brzdový pedál půlbuben
    Detail vzorování
    Detail vzorování nejstaršího provedení
    Záchyt táhla půlbubnové brzdy
    Záchyt táhla půlbubnové brzdy
         S příchodem celobub- nových kol v roce 55 bylo přepracované ovládání brzd, protože brzdový štít se přestěhoval na druhou stranu motocyklu. Brzda nyní byla ovládána bowdenem. Brzdový pedál zůstává stále beze změny, ovšem mění se záchyt, na kterém se poprvé
    Druhé provedení pedálu pro celobubnová kola 55-56
    Druhé provedení pedálu pro celobubnová kola 55-56
    Druhé provedení pedálu pro celobubnová kola 55-56
    Druhé provedení pedálu pro celobubnová kola 55-56
    objevuje oko pro zaháknutí brzdového spínače. Záchyt bowdenu je upevněný přímo na držáku pedálu. A protože se bowden obtáčí kolem motoru podsedlovými plechy, označuje se tento systém, jako "pedál "s lankem nad motorem".
         Toto provedení pedálu se montuje i na první motocykly 355 a 356 v roce 56.
    Pedál pro celobubnová kola 55-56
    Pedál pro celobubnová kola 55-56
    Záchyt lanka pro celobubnová kola 55-56
    Záchyt lanka pro celobubnová kola 55-56
         Koncem roku 56 se objevuje již víceméně známé provedení brzdového pedálu. Záchyt bowdenu se přesunuje na stupačku. Toto provedení je známé, jako brzda s lankem vedeným pod motorem. Brzdová páka dostává hustější vzorování. Zakončení otočného čepu je opatřeno tisícihranem, takže záchyt lanka a brzdového spínače bylo možné přestavit do více poloh tak, aby se seřídil optimálně chod pedálu.
    Třetí provedení pedálu pro celobubnová kola od konce roku 1956
    Třetí provedení pedálu pro celobubnová kola od konce roku 1956
    Třetí provedení pedálu pro celobubnová kola od konce roku 1956
    Třetí provedení pedálu pro celobubnová kola od konce roku 1956
    Záchyt lanka pro celobubnová kola od konce roku 56
    Záchyt lanka pro celobubnová kola od konce roku 56
         Během roku 58 přichází páka o mazničku. Místo ní vzniká v držáku pedálu otvor pro mazání olejem. Vzorování pedálů zůstává nezměněno.
         Všechna tato provedení pedálů byla galvanicky zinkovaná, půlbubnové typy kývaček s lakovanými středy a zadním brzdovým štítem pak měly páku také lakovanou. Katalogy ND uvádějí obě varianty.
    Pedál bez maznice od roku 58
    Pedál bez maznice od roku 58
         Ke konci roku 59 se na posledních dvouvýfukových kývačkách objevuje pedál s pruhovaným vzorem. Toto provedení bylo galvanicky chromováno.
    Čtvrté provedení pedálu pro od konce roku 1959
    Čtvrté provedení pedálu pro od konce roku 1959
    Čtvrté provedení pedálu pro od konce roku 1959
    Čtvrté provedení pedálu pro od konce roku 1959
    Mazací otvor v držáku
    Mazací otvor v držáku
         S příchodem jednovýfukových typů 45x dochází ke změnám i na pedálu. V první řadě držák pedálu nyní tvoří odlitek naprosto jiného tvaru, protože není na levé straně rámu držák výfuku, za který by se mohl přišroubovat. Pedál má pruhované vzorování, je chromovaný a boční vyhnutí je trochu odlišné od kývaček 35x.
    První provedení pedálu ČZ 45x
    První provedení pedálu ČZ 45x
    První provedení pedálu ČZ 45x
    První provedení pedálu ČZ 45x
    Záchyt lanka
    Záchyt lanka
         V roce 1962 dostávají motocykly brzdový pedál hranatějšího tvaru.
    Druhé provedení pedálu ČZ 45x
    Druhé provedení pedálu ČZ 45x
    Druhé provedení pedálu ČZ 45x
    Druhé provedení pedálu ČZ 45x


    Kryt řetězu
         Pro první mezitypové kývačky 351 a 352 byl určený kryt řetězu, který neměl žádné prolisy. Naprosto bezpečně jej lze rozenat také podle charakteristického tvaru středního otvoru, který tvoří pravidelný obdélník a podle zúžených konců. Na motor se upevňuje pomocí plechového nástavce a není záměnný s krytem pro 355/356. Jeho konce jsou totiž mnohem blíže k sobě. Tento kryt byl používaný na půlbubnovou i celobubnovou verzi kývaček 351 a 352.
    Uchycení krytu řetězu pomocí plechového nástavce
    Uchycení krytu řetězu pomocí plechového nástavce
    Nástavec řetězu
    Nástavec řetězu
    Kryt řetězu Jawa-ČZ 351/352
    Kryt řetězu Jawa-ČZ 351/352
    Kryt řetězu Jawa-ČZ 351/352
    Kryt řetězu Jawa-ČZ 351/352
         S příchodem nových modelů v roce 56 se samozřejmě kryt mění. Ztrácí plechovou příčku za motorem. Obě poloviny od sebe odtlačuje gumová kostka s otvorem. Tím prochází pružina, která tlačí každým svým koncem na jednu polovinu krytu. Kryt dostává ozdobné prolisy. Kontrolní otvor napnutí řetezu je z vnitřní strany (ze strany kola). První provedení neměla žádná vodítka řetězu. Ten tak mohl volně chrastit a prodírat plech. Ještě v roce 56 se začínají do krytů vkládat kožené řemínky, které tomuto zabraňují.
    Rozpěrná kostka s otvorem pro pružinu
    Rozpěrná kostka s otvorem pro pružinu
    Kryt řetězu Jawa-ČZ 355/356
    Kryt řetězu Jawa-ČZ 355/356
    Kryt řetězu Jawa-ČZ 355/356
    Kryt řetězu Jawa-ČZ 355/356
    Rozpěrná kostka bez otvoru pro pružinu
    Rozpěrná kostka bez otvoru pro pružinu
         Na přelomu let 58 a 59 přichází rozpěrná kostka o otvor a pružinu. Kryty tak rozevírá jen kus gumy.
    Porovnané kryty
    Porovnané kryty
         S příchodem nové řady 45x v roce 1960 dochází jen k dílčím úpravám krytu. Jedná se o stejné výlisky, ale kontrolní otvor se přesunuje na opačnou stranu - tedy ze strany stupačky. Do krytu jsou nýtované vodící gumové kostky, převzaté od velké kývačky. Nýty jsou jasně rozpoznatelné.
    Kryt řetězu ČZ 45x prvního provedení
    Kryt řetězu ČZ 45x prvního provedení
    Kryt řetězu ČZ 45x prvního provedení
    Kryt řetězu ČZ 45x prvního provedení
    Kryt řetězu ČZ 45x druhého provedení
    Kryt řetězu ČZ 45x druhého provedení
    Kryt řetězu ČZ 45x druhého provedení
    Kryt řetězu ČZ 45x druhého provedení
         V roce 1965 se upouší od kovové zátky kontrolního otvoru a přídržného perka. Otvor se zaslepuje gumovou zátkou. V této podobě pak kryt zůstává až do konce výroby.


    Rozeta
         První provedení půlbubnových mezitypů dostalo jednostranné brzdové bubny. Zadní brzdový buben současně zastával funkci rozety. Rozeta je tak velmi podobná pérákovi, resp. velké půlbubnové kývačce. Zaměnitelná však rozhodně není. V prvé řadě ji poznáme podle rozměru brzdového bubnu, který má průměr 140mm. Další odlišností je počet zubů v unašeči rozety. Unašeč rozety pro malou kývačku má 10 zubů, velká má zubů 16.
    Rozeta půlbubnové kývačky
    Rozeta půlbubnové kývačky
    Rozeta půlbubnové kývačky
    Rozeta půlbubnové kývačky
    Rozeta půlbubnové kývačky
    Rozeta půlbubnové kývačky
         V roce 55 se začínají montovat celobubnové brzdy, proto se mění i rozeta. Zůstává stejný tisícihran pro radiální přenos točivého momentu na kolo. Narozdíl od půlbubnu je však na rozetě tisícihran s vnějším ozumením. Rozetu pro malou kývačku poznáme podle malé plechové krycí pokličky, která sahá asi jen do poloviny průměru samotné rozety. U velké tato poklička sahá až po ozubení. První provedení této rozety pro celobubny má kulaté odlehčovačí otvory a k náboji je upevněna nýtováníním.
    Rozeta celobubnové kývačky prvního provedení od roku 55
    Rozeta celobubnové kývačky prvního provedení od roku 55
    Rozeta celobubnové kývačky prvního provedení od roku 55
    Rozeta celobubnové kývačky prvního provedení od roku 55
    Rozeta celobubnové kývačky prvního provedení od roku 55
    Rozeta celobubnové kývačky prvního provedení od roku 55
         Později se provedení rozety mění. Tuto změnu katalogy ND nepostihují, proto nedokážu řící, od kdy se nové provedení rozety montuje. Odlehčovací otvory se mění na obdélníky a samotná rozeta je na náboji upevněna drážkováním. Tyto rozety mám zdokumentovány na motocyklech z roku 59. Pokud by mne někdo doplnil, tak budu rád. Toto provedení je s předchozím samozřejmě záměnné a v montáži zůstává i během výroby jednovýfukových kývaček.
    Rozeta celobubnové kývačky druhéhoho provedení
    Rozeta celobubnové kývačky druhéhoho provedení
    Rozeta celobubnové kývačky druhéhoho provedení
    Rozeta celobubnové kývačky druhéhoho provedení
    Rozeta celobubnové kývačky druhéhoho provedení
    Rozeta celobubnové kývačky druhéhoho provedení


    Zadní brzdový štít
         Půlbubnové meitypy podědily uspořádání zadního kola po Jawě Pérákovi pérákovi. Tady byl hodně znát vliv konstruktéra Josefa Jozífa, auto i slavého Péráka. Brzdový štít je zmenšenou kopií štítu velké kývačky. Navíc se na Péráka dávaly 160mm i 150mm brzdové bubny, takže je možné si brzdový stít velice jednoduše poplést, proto je nutné dát si bedlivý pozor.
         V prvé řadě je nutné přeměřit průměr. Malá kývačka má zadní brzdový buben Ø140mm. Dále je na plechu, narozdíl od péráckého, širší věnec. Navíc záchyt reakce brzdy je v případě půlbubnovky vytvořený z ohnutého plechu. U péráka ho tvoří frézovaný hranol. Více napoví fotografie.
    Zadní půlbubnový štít
    Zadní půlbubnový štít
    Zadní půlbubnový štít
    Zadní půlbubnový štít
    Zadní půlbubnový štít
    Zadní půlbubnový štít
    Brzdové čelisti s výztuhami
    Brzdové čelisti s výztuhami
    Brzdový štít Pérák
    Brzdový štít Pérák

         Brzdové čelisti se oproti velkým půlbubnovkám poznají podle výztužných žeber. Velké kývačky podědily brzdové čelisti po pérákovi i se značením FJ.
         Celobubnový štít je totožný pro všechny malé celobubnové kejvačky. Kvůli zlevnění a unifikaci dílů se shoduje s předním brzdovým štítem. Zadní má vždy na brzdové páčce vratnou pružinu. Nebudu ho tu tedy znova popisovat.


    Náboj zadního kola
    Náboj zadního kola pro velkou kývačku
    Náboj zadního kola pro velkou kývačku

         Zadní záboj kola je tak, jako spousta jiných dílů, zmenšenou verzí náboje velké kývačky.
         Do poloviny roku 55 se dávají půlbubnové středy. Velice často praskal v místech otvorů pro dráty a vymačkával se unašeč. Proto se těchto kol dochovalo méně, než předních. Od náboje pro velkou kývačku se pozná právě podle tohoto tisícihranu. Malá má jen 10 zubů, zatímco velká má zubů 16.
    Půlbubnový náboj zadního kola 351/352
    Půlbubnový náboj zadního kola 351/352
    Půlbubnový náboj zadního kola 351/352
    Půlbubnový náboj zadního kola 351/352
    Půlbubnový náboj zadního kola 351/352
    Půlbubnový náboj zadního kola 351/352
    Náboj zadního celobubnového kola
    Náboj zadního celobubnového kola

         V roce 55 se začínají montovat kola s centrální brzdou. Náboj je stejný, jako druhé provedení předního kola. Proto nebudu toto dále rozebírat.


    Rozpěrka zadního kola
         Rozpěrka na zadním kole je nutná, aby bylo možné vyjmout kolo z unašeče rozety. Půlbubnové kývačky měly rozpěrku plechovou ve tvaru misky. Byla lakovaná, případně chromovaná.
    Rozpěrka kola velké půlbubnové kývačky
    Rozpěrka kola velké půlbubnové kývačky
    Rozpěrka kola velké půlbubnové kývačky
    Rozpěrka kola velké půlbubnové kývačky
    Rozpěrka kola malé půlbubnové kývačky
    Rozpěrka kola malé půlbubnové kývačky

         Od rozpěrky pro malou kývačku ji bezpečně poznáme podle tvaru oné misky. Pro malou kývačku má stupňovitý tvar, u velké byla hladká.
    Rozpěrka kola celobuben starší provedení
    Rozpěrka kola celobuben starší provedení
    Rozpěrka kola celobuben starší provedení
    Rozpěrka kola celobuben starší provedení
         V roce 55 se začínají montovat celobubnová kola. Ty dostávají rozpěrku vyrobenou z odlitku. S touto rozpěrkou byly dost problémy, protože při brždění deformovala zadní kývačku. Fungovala totiž zároveň jako záchyt reakce. V motáži zůstává až do 1/4 roku 58. V té době se měmí materiál odlitku.
         Od 1.7.1959 se začíná montovat rozpěrka nového provedení. Také funguje, jako záchyt reakce brzdy, ale na rozdíl od předešlého provedení má delší páku. Nedocházelo tak již k deformacím.
    Rozpěrka kola celobuben novějšího provedení
    Rozpěrka kola celobuben novějšího provedení
    Rozpěrka kola celobuben novějšího provedení
    Rozpěrka kola celobuben novějšího provedení
    Rozpěrka kola celobuben novějšího provedení
    Rozpěrka kola celobuben novějšího provedení
         U jednovýfukových typů 45x se z neznámého důvodu znova přechází na rozpěrku, vyrobenou z odlitku, která deformuje zadní kyvnou vidlici.
         Dvoudílná rozpěrka se znova na motocykly vrací od 1.7.1962.


    Zadní tandemové stupačky
         Na kývačky se montovaly zadní stupačky dvojího provedení.
         Starší, montované zhruba do poloviny roku 57, mají zadní stranu držáku trojúhelníkového tvaru. U pozdějšího provedení se tvar této desky mění.
    Dvě provedení zadních stupaček
    Dvě provedení zadních stupaček


    Kastlíky
         Na všechny dvouvýfukové kývačky až do ukončení výroby v roce 1960 jsou montovány kaslíky, uzavíratelné mechanismem na plochý šroubovák, či klíček ze spinací skřínky.
    Mechanismus zavírání kastlíku
    Mechanismus zavírání kastlíku
    Kastlíky prvního provedení
    Kastlíky prvního provedení
    Kastlíky prvního provedení
    Kastlíky prvního provedení
    Kastlíky prvního provedení
    Kastlíky prvního provedení
    Kastlíky prvního provedení
    Kastlíky prvního provedení
         Jednovýfukové kývačky ČZ 45x dostávají kastlíky s přepracovaným mechanismem uzavírání. "Zámky" kastlíků jsou přístupné pouze po odklopení sedla, takže se zvýšila bezpečnost, protože sedlo je uzamčeno klíčem.
    Nářaďový kastlík nového provedení ČZ 45x
    Nářaďový kastlík nového provedení ČZ 45x
    Nářaďový kastlík nového provedení ČZ 45x
    Nářaďový kastlík nového provedení ČZ 45x
    Nářaďový kastlík nového provedení ČZ 45x
    Nářaďový kastlík nového provedení ČZ 45x
         Bateriové kastlíky velice často odcházely díky kyselině a jejím výparům. Proto musely být vyměňovány. A jelikož byly Mototechny mizerně zásobovány ND, měnily se kastlíky na šroubovák většinou za novější provedení. Bateriových kastlíků na šroubovák je tak podstatně méně, než těch na nářadí. Často jsou tak dochovány motocykly s novějším bateriovým kastlíkem a starším nářaďovým.
         Bateriové kastlíky na šroubovák existují ve třech provedeních.
    Takto dopadaly bateriové kastlíky
    Takto dopadaly bateriové kastlíky
         U nejstaršího provedení se kabel na pojistkovou skříňku protahoval na horní straně u odvětrávacích žeber. Později se objevuje prolis pro kabel na zadní straně. Dle SM dochází koncem roku 57 k úpravě, kdy je na zadní straně navrtán otvor většího průřezu. Ten je zaslepen gumovou průchodkou, takže šlo z kastlíku vyjmout kompletní kabel, včetně pouzdra pojistky.
         Uvnitř byly kastlíky ošetřeny pouze základním nátěrem. Vrchní lak byl pouze na vnějších plochách.
    První provedení
    První provedení
    Druhé provedení
    Druhé provedení
    Třetí provedení
    Třetí provedení


    Uzamykací mechanismus kastlíku
         První provedení uzamykacího mechanismu poznáme podle prolisu ve středu. Druhé provedení bez prolisu se objevuje na kastlících s gumovou průchodkou kabeláže.
    Zámek staršího provedení
    Zámek staršího provedení
    Zámek novějšího provedení
    Zámek novějšího provedení


    Krycí plechy
         Na mezitypy 351 a 352 se dávaly krycí plechy, které není možné zaměnit s žádnými jinými. Naprosto bezpečně se dají poznat podle dvou detailů. Na levé polovině podle otvoru pro maznici čepu kyvné vidlice. Ten je navrtán uprostřed plechu. Ostatní kývačky mají tento otvor hned za motorem. Druhým detailem je tvarování pravé poloviny kolem krytu řetězu. Toto také nenajdete u žádného jiného motocyklu, protože motor nebyl konstruován pro celokrytý řetěz. U pozdějších typů kryt řetězu plynule navazuje na motor.
    Krycí plechy 351 a 352
    Krycí plechy 351 a 352
    Krycí plechy 351 a 352
    Krycí plechy 351 a 352
    Krycí plechy 351 a 352
    Krycí plechy 351 a 352
    Krycí plechy 351 a 352
    Krycí plechy 351 a 352
         Nové modely 355 a 356 dostávají samozřejmě v roce 56 plechy nové. V tomto případě již měly motocykly motory, speciálně konstruované pro kývačky, na které plechy plynule navazovaly. Plechy z počátku výroby 56 poznáme podle žáber, která zabezpečovala přísun vzduchu ke karburátoru. Motory měly totiž otevřené sání. Navíc tyto první motocykly měly brzdové lanko vedené nad motorem (blíže v kapitole o brzdovém pedálu). Proto je na pravé polovině vytvořený prolis pro bowden.
    Krycí plechy 355/356 1956
    Krycí plechy 355/356 1956
    Krycí plechy 355/356 1956
    Krycí plechy 355/356 1956
    Žábry
    Žábry
    Krycí plechy 355/356 56-57
    Krycí plechy 355/356 56-57
         Ke konci roku 56 se přesunuje lanko zadní brzdy pod motor, takže není dúvod nadále mít za motorem pro něj prolis. Ten proto mizí. Jinak jsou plechy stejné s prvním provedením. V montáži zůstávají až do konce roku 57.
         1.1.58 se začíná montovat filtrbox pro uzavřené sání. Žábry tak již nejsou potřeba a z plechů mizí. Jíné úpravy se neprovádí a v této podobě pak zůstávají plechy na motocyklech až do ukončení výroby v roce 1960.
    Krycí plechy 355/356 58-60
    Krycí plechy 355/356 58-60
    Krycí plechy 355/356 58-60
    Krycí plechy 355/356 58-60
    Krycí plechy 355/356 58-60
    Krycí plechy 355/356 58-60
    Krycí plechy ČZ 45x
    Krycí plechy ČZ 45x
    Krycí plechy ČZ 45x
    Krycí plechy ČZ 45x
         Na ČZety 45x se dávaly plechy, které byly velice podobné plechům z řady 35x. Odlišnosti tu ale jsou. Levý díl má oválný otvor pro FAB vložku, u pravého se pozměnila spodní část kvůli jinému držáku brzdového pedálu. Každý díl má dva držáky podsedlového plechu.
    Krycí plechy ČZ 45x De Luxe
    Krycí plechy ČZ 45x De Luxe po roce 1962
         Po roce 1962 se začínají na jednovýfukových kývačkách ve verzi sport a De Luxe objevovat plechy s ozdobnými prolisy nad karburátorem.
    Krycí plechy ČZ 45x De Luxe
    Krycí plechy ČZ 45x De Luxe po roce 1962


    Podsedlová polička
         Podsedlovou poličku naleznete, jak už sám název napovídá, pod sedlem. Byla vytvořená pro umístění drobných náhradních dílů a nářadí.
         Mezitypové kývačky dostaly poličku s ronnoběžnými prolisy. Lze ji identifikovat snadno podle oblé přední hrany.
    Podsedlová polička 351/352
    Podsedlová polička 351/352
    Podsedlová polička 351/352
    Podsedlová polička 351/352
    Podsedlová polička 355/356 do roku 58
    Podsedlová polička 355/356 do roku 58
    Podsedlová polička 355/356 do roku 58
    Podsedlová polička 355/356 do roku 58
         V roce 56 dostávají nové kývačky poličku odlišného tvaru. Na první pohled ji poznáte podle toho, že se jedná o sbodované dva kusy plechu. Spodní díl se opírá o blok motoru. Přední hrana má oproti mezitypu špičatější tvar. Montuje se do roku 58, kdy je nahrazena.
         V roce 58 dochází k montáži filtrboxu. Je umístěný pod sedlem na rámu, proto zcela logichy nemohla polička zůstat na svém místě. Přesto se ve Strakonicích snažili zachonat alespoň nějaký úložný prostor, proto vytvožili poličku podlél pravého podsedlového plechu.
    Podsedlová polička 355/356 a 45x od roku 58
    Podsedlová polička 355/356 a 45x od roku 58
    Podsedlová polička 355/356 a 45x od roku 58
    Podsedlová polička 355/356 a 45x od roku 58
         Tuto poličku přebírají i ČZety 45x, protože vnější tvar podsedlového plechu i filtrboxu je stejný. Je zajímavé, že toto provedení poličky nepostihuje žádný katalog ND pro Jawu-ČZ.


    Zadní blatník
         Zadní blatník se od blatníku pro velkou kývačku pozná podle několika detailů. Rozteče děr pro upevnění blatníku k rámu mají u velké kývačky 235mm, u malé je to asi 217mm. Dalším rozpoznávacím znakem je tvar lemu. U malé je lem kulatější, zatímco velká má lem plochý.
         V případě zadního blatníku existují dvě verze. První, montovaná v roce 54 měla navrtané otvory pro upevnění zadního chromovaného madla směrem nahoru. V roce 55 pak dostává madlo úchyty směrované dolů. Podle toho se samozřejmě přesunuly i otvory v blatníku.
    Zadní blatník prvního provedení pro madlo s úchyty nahoru
    Zadní blatník prvního provedení pro madlo s úchyty nahoru
    Zadní blatník prvního provedení pro madlo s úchyty nahoru
    Zadní blatník prvního provedení pro madlo s úchyty nahoru
    Zadní blatník prvního provedení pro madlo s úchyty nahoru
    Zadní blatník prvního provedení pro madlo s úchyty nahoru
         Později tento blatník přebírají beze změn i jednovýfukové kývačky.
    Zadní blatník prvního provedení pro madlo s úchyty dolů
    Zadní blatník prvního provedení pro madlo s úchyty dolů
    Zadní blatník prvního provedení pro madlo s úchyty dolů
    Zadní blatník prvního provedení pro madlo s úchyty dolů
    Zadní blatník prvního provedení pro madlo s úchyty dolů
    Zadní blatník prvního provedení pro madlo s úchyty dolů


    Podsedlový plech

         Podsedlový plech pro malou kývačku od plechu pro tu velkou oznáme velice jednoduše na první pohled. Velká kejvačka má pod sedlem i boční madlo, proto je v případě plechu pro velkou kývačku vytvořený otvor, kterým madlo prochází. Ten u malé nenajdeme.
         Z počátku výroby mezitypových půlbubnových kývaček 351/352 se montuje podsedlový plech s držáky otočenými vzhůru. Chromované madlo je k plechu upevněno třemi nýty.
    Podsedlový plech staršího provedení 351/352
    Podsedlový plech staršího provedení 351/352
         V roce 55 se začíná na kejvačky nový plech se zadními držáky otočenými směrem dolů. Přední džáky dostávají kulatější tvar a v přední části se objevují prolisy.
    Podsedlový plech novějšího provedení 351/352
    Podsedlový plech novějšího provedení 351/352
    Podsedlový plech novějšího provedení 351/352
    Podsedlový plech novějšího provedení 351/352
    Podsedlový plech novějšího provedení 351/352
    Podsedlový plech novějšího provedení 351/352
         V roce 56 s příchodem nových typů 355/356 přichází plech, resp. madlo o jeden upevňovací nýt na každé straně.
    Podsedlový plech 355/356
    Podsedlový plech 355/356
    Podsedlový plech 355/356
    Podsedlový plech 355/356
    Podsedlový plech 355/356
    Podsedlový plech 355/356
         Nové kývačky 45x tento podsedlák přebírají jen s malou úpravou. Boční plechy jsou výrazně prodlouženy. Zakončení není rovné, ale špičaté. Jinak je totožný s předchozím provedením.
    Podsedlový plech 45x
    Podsedlový plech 45x
    Podsedlový plech 45x
    Podsedlový plech 45x
    Podsedlový plech 45x
    Podsedlový plech 45x


    Chromované podsedlové madlo
         Podsedlové madlo existuje ve třech modifikacích. Proto si na něj musíme dát pozor.
         Hned z počátku výroby v roce 1954 se montuje madlo s držáky zadního blatníku otočenými směrem nahoru, takže jsou schovány pod sedlem. Toto nejstarší provedení madla je k podsedlovému plechu upevněno třemi nýty na každé straně.
    Upevnění třemi nýty
    Upevnění třemi nýty
    Úchyty otočené vzhůru
    Úchyty otočené vzhůru
         Samozřejmě, že s držáky madla korespondují i otvory v zadním blatníku motocyklu.
    Upevnění na blatníku
    Upevnění na blatníku
    Úchyty otočené dolů
    Úchyty otočené dolů
    Tří nýtové madlo s držáky dolů
    Tří nýtové madlo s držáky dolů
    Tří nýtové madlo s držáky dolů
    Tří nýtové madlo s držáky dolů
         Od roku 55 se úchyty madla otáčejí směrem dolů. Nejspíše na přelomu let 55/56 dostane madlo pouze dva upevňovací nýty na každou stranu. V této podobě pak zůstávají až do konce výroby nezměněny.
         Pozorně si prohlédněte přiložené obrázky. Madla sice byla chromována, avšak až za úchyty byla lakovaná. Každý dnes při renovaci madlo nachromuje, ale už málokdo jej i natře.


    Sedlo
         Na kývačky patří sedlo kytara. Pro všechny kubatury je stejné. Existuje však ve dvou provedeních.
         Tzv. první generace měla výplň z těžké černé pěnové gumy. Potah byl z počátku výroby takřka jen kožený, v barvě světle hnědé. Během roku 56 se začíná objevovat i světle hnědá koženková modifikace. Potah sedla byl ke spodnímu plechu přišitý.
    Sedlo kytara první generace
    Sedlo kytara první generace
         Spodní plech se opatřoval šedým nátěrem. Do cca konce 55. (možná až r. 56) roku se pak na některých motocyklech zadní úchyty a jejich bezprostřední okraje natíraly lakem motocyklu. Později se, zřejmě kvůli zrychlení a zlevnění montáže, od tohoto upouští a plech sedla je pouze jednobarevný.
    Sedlo kytara první generace
    Sedlo kytara první generace (1955) s natřenými plechovými úchyty
    Sedlo kytara první generace
    Sedlo kytara první generace (1957) jednobarevný plech
    Sedlo kytara první generace
    Sedlo kytara první generace - uchycené prošitím
         Nejspíše během roku 58 se začínají kývačky osazovat druhým provedením sedla. Náplň již netvoří černá vysoká pěnová guma, ale mnohem nižší žlutý molitan. Potah je již jen koženkový. Objevuje se v černém a hnědém provedení. Existují i dvoubarevné modifikace, ale to byly asi spíše pozdější ND z mototechen. U těchto sedel se potah upevňoval ke spodnímu plechu sponkami. Samozřejmě díky rozdílnému uchycení sedla je odlišná spodní část potahu. Novější provedení má na boku cca 2 cm převis, zakrývající spony.
    Sedlo kytara druhé generace
    Sedlo kytara druhé generace v hnědém provedení
    Sedlo kytara druhé generace
    Sedlo kytara druhé generace v černém provedení
    Sedlo kytara druhé generace
    Sedlo kytara druhé generace - uchycení sponkami
         Na následující fotografii máte porovnány obě generace kytary vedle sebe. Jedná se sice o novodobé repliky, avšak fotografie je velice názorná.
         Montáž sedel "lavice" je na kývačkách velice sporná. Existují náznaky, že by snad poslední jednovýfukové motocykly z konce výroby roku 67-68 mohly být lavicemi opatřeny, proto ponechávám tuto otázku otevřenou..
         Ještě jedna taková poznámka. Minimálně na první mezitypy do konce roku 55 se nedávalo madlo sedla pro držení spolujezdce. Neuvádí jej katalog ND z roku 54 a ani nebývá vidět na dobových fotografiích.
    Porovnání kytar obou generací
    Porovnání kytar obou generací (repliky)


    Zadní tlumiče
    Nejstarší provedení zadních tlumičů
    Nejstarší provedení zadních tlumičů se šroubky zboku
         Zadní tlumiče prodělaly několik modernizací. Na nejstarší motocykly se montovaly tzv. "tlusté tlumiče". Oba vnější kryty byly chromované. Byly nestavitelné. V roce 1954 a ještě i začátkem roku 1955 byly montovány tlumiče s vypouštěcími šrouby.
    Druhý typ zadních tlumičů se šroubky zezadu
    Druhý typ zadních tlumičů se šroubky zezadu
    Nejstarší provedení zadních tlumičů
    Nejstarší provedení zadních tlumičů se šroubky zboku
    Tady ovšem nastává menší svízel. Dle katalogů ND byly na malé kývačky montovány tlumiče s vypouštěcími šrouby směrem dozadu a u velkých kývaček do boku. Pokud ovšem pozorně prostudujeme katalogy ND obou motocyklů, tak zjistíme, že se jedná o díly se stejným číslem. Jediným rozdílem mezi tlumičem pro malou a velkou kývačku jsou pružiny.
         Dle dochovaných motocyklů to vypadá tak, že se dokonce i tlumiče se šrouby zboku montují i na první serie malých kývaček. Takže není možné bezpečně říci, jak to
    skutečně patří. Dokonce v květnovém čísle SM 1955 vyšel článek o výročí 500 000. motocyklu po roce 45, kde jsou detailně nafocený momentky z montáže motocyklů. Je tam zřetelně vidět motocykl 353 s tlumiči, na kterých jsou výpustné šroubky dozadu (tedy ty, které dle katalogu ND patří na malé kývačky).
         Dá se tedy s poměrně velkou přesností předpokládat, že kvůli unifikaci dílů se počátkem roku 54 montují, jak na velké, tak na malé půlbubnovky stejné tlumiče se šrouby zboku. Odlišují se jen použitými pružinami.
    Druhý typ zadních tlumičů se šroubky zezadu
    Druhý typ zadních tlumičů se šroubky zezadu
         Pružiny se poznají snadno. Velká kývačka má pružiny navinuty z drátu obdélníkového průřezu, zatímco malá má pružiny z klasického kulatého.
    Porovnané pružiny
    Porovnané pružiny
    Porovnané pružiny
    Porovnané pružiny
    Ještě během roku 54 se tyto tlumiče obměňují za provedení s výpustnými otvory zezadu.
         V roce 55 se začínají montovat tlumiče bez výpustných šroubků. Tyto tlumiče jsou v montáži až do roku 56, čili se objevují i na prvních celobubnech.
    Třetí provedení zadních tlumičů
    Třetí provedení zadních tlumičů
    Třetí provedení zadních tlumičů
    Třetí provedení zadních tlumičů
    Třetí verze zadních tlumičů
    Třetí verze zadních tlumičů bez šroubků
    Třetí verze zadních tlumičů
    Třetí verze zadních tlumičů
         Ke konci roku 56 se začínají montovat tzv. "úzké" tlumiče. Jejich hlavní výhodou je možnost nastavení tuhosti a pružiny o větším průměru.
         Někdy do začátku roku 57 se tyto tlumiče objevují na motocyklech s chromova- nými oběma kryty po vzoru
    starších tlumičů. Tuto skutečnost dokazuje spousta dobových fotografií ve SM.
         Přikládám jednu dobovou momentu. Dle popisu je to motocykl z roku 56 se "zlepšeným pérováním zadní vidlice".
         Poslední modifikace proběhla začátkem roku 57.
    Čtvrtá verze zadních tlumičů
    Čtvrtá verze zadních tlumičů
    Dobová fotografie
    Dobová fotografie
    Jednalo se jen o kosmetickou úpravu, kdy horní kryt dostal barvu motocyklu. Jedná se již o dosti dobře známý díl, takže není potřeba jej dále rozebírat. Jen si dovolím jednu poznámku - je logické, že podle odstínu laku motocyklů existuje také celá paleta barev na těchto součástech.
    Poslední provedení zadních tlumičů
    Poslední provedení zadních tlumičů
    Poslední provedení zadních tlumičů
    Poslední provedení zadních tlumičů
    Barevné modifikace
    Barevné modifikace


    Zadní světlo
         Na první kývačky byla montovaná zadní světla s malým okénkem na osvětlení SPZ. Tyto kryty nemají žádný prolis. Viz obrázky. Toto světlo je v montáži až do konce roku 55. To, že první půlbubny měly zadní světlo z péráka jsou jen fámy!
    Nejstarší typ zadního světla
    Nejstarší typ zadního světla
    Nejstarší typ zadního světla
    Nejstarší typ zadního světla
    Nejstarší typ zadního světla
    Nejstarší typ zadního světla

         Na přelomu let 55 a 56 dochází k rozšíření spodní části okénka, osvětlujicího SPZ. Velice brzy dochází k další úpravě.
         K té došlo během roku 56. Tvar okénka zůstává stejný, tj rozšíření jen osvětlení SPZ. Kryt světla však dostal v místě mezi horním a dolním okénkem prolis.
    Druhé provedení zadního světla

    Druhé provedení zadního světla
    Třetí provedení zadního světla
    Třetí provedení zadního světla
    Třetí provedení zadního světla
    Třetí provedení zadního světla
    Tři verze zadního světla
    Tři verze zadního světla
         Poslední úprava na zadním světle proběhla v druhé polovině roku 57. Dochází k rozšíření celého spodního okénka. Světlo v tomto provedení zůstává bez dalších úprav až do konce výroby nezměněno.
         Všechna zadní světla byla z vnitřní strany opatřena bílým nátěrem pro zvýšení odrazivosti žárovek. Takže žádné zinkování, jak se dnes s oblibou provádí.
    Poslední provedení zadního světla
    Poslední provedení zadního světla
    Poslední provedení zadního světla
    Poslední provedení zadního světla
    Poslední provedení zadního světla
    Poslední provedení zadního světla


Pokračování zase někdy příště.




<-Zpět __________________________________________________________


Copyright © 2007 Jawarmaniak